Bolf se Štindlem spojili síly. Vydávají postapokalyptický román

Znepokojivou vizi světa po blíže neurčené katastrofě přinášejí ve společném románu filmový kritik a scenárista Ondřej Štindl a výtvarník Josef Bolf. Kniha s názvem Mondschein vychází v pátek, vydává ji Argo. Podle nakladatele dílo odkazuje na zahraniční klasiky dystopického, tedy antiutopického románu. Navazuje také na domácí literární tradici prací třeba Egona Bondyho, přitom ale nabízí svébytný, původní a napínavý příběh o hledání lidské identity a fungování lidské společnosti.

Křest knihy se uskuteční v pondělí 8. října večer v kavárně V lese ve Vršovicích.
Vlastní rovinu příběhu vytvářejí ilustrace Josefa Bolfa, jenž je zároveň spoluautorem námětu knihy. Román popisuje život komunity přeživších, kteří po katastrofě prošli dokonalým vymytím mozků a žijí v totalitním státě. Odměnou za naprostou poslušnost jim je "oddech" ve virtuálním světě, který vznikl z vojenského simulátoru. Většina lidí toto uspořádání přijímá trpně; hlavní hrdina knihy Erik Vilks ale začíná být nespokojený.

Matně se mu vybavují vzpomínky na "svět předtím", na realitu vně nového města i virtuálního světa zvaného Dorma, který nabízí lidem paralelní existenci, iluzi plnohodnotného života či dokonce iluzi svobodné vůle. Přestože je zapovězeno klást si podobné otázky, rozhodne se Erik přijít na to, kdo vlastně je a zda je daný stav skutečně tak nevyhnutelný, jak tvrdí establishment jejich města.

Ondřej Štindl je neodmyslitelně spojen s Radiem 1, u jehož zrodu stál a za jehož mikrofony po dvě desítky let usedá. Jako recenzent, komentátor a zpravodaj působil v několika denících a časopisech, přispívá do Revolver Revue. V roce 2010 měl premiéru film Pouta podle jeho scénáře, za který dostal obě prestižní filmová ocenění, Českého lva a Cenu kritiků.

Josef Bolf bývá označován za nejtemnějšího českého umělce současnosti, noří se do temných zákoutí lidské duše, do traumatizujících vzpomínek z dětství, do osamělosti dětí, které se střetávají s absurditou světa dospělých. Jeho pocity v jeho dílech vyjadřují podivuhodné postavičky, které jsou trochu dětmi a trochu zvířátky, většinou mají oči plné slz, jsou zdánlivě bez příčiny zraňované a krvácejí. Bolfovy obrazy však nejsou přes svou formu jen banálními hororovými či komiksovými historkami, ale naznačují úzkosti související s pocitem člověka v civilizovaném světě.