V Česku panuje baby-boom, generace Husákových dětí přesáhla třicítku, přestala si užívat a vrhla se na rodinný život. Všimli si toho i nakladatelé a úspěšně vydávají příručky o těhotenství a výchově i beletrizované zkušenosti matek i otců.
Ačkoliv z titulů přinejmenším prvních dvou románů to tak může vypadat, ve skutečnosti ani jedna kniha o dětech jako takových není.
Čtveřice dívenek různého věku (autorem ilustrace je Kateřina Kabešová) na obálce románu Emily Griffinové Zkouška dítětem (přeložila Zora Šíchová, vydalo Argo) sice naznačuje, že by to měl být román o nezapomenutelných karambolech při výchově, nicméně hlavní hrdinka prózy americké autorky patří spíše k těm třicátnicím, jaké známe ze seriálu Sex ve městě: ještě se nechce příliš vázat, a už vůbec ne početím. Kupodivu se v tom neshodne se svým vyvoleným, který naopak po dítěti touží - a je to i příčinou jejich rozchodu. V další části knihy hrdinka tápe, ale protože žánr knihy je romantická komedie, nakonec udělá to správné rozhodnutí a většina českých čtenářek jí to jistě schválí.
Stalinovy mrtvolky
Děti se příliš nevyskytují ani v románu Dítě číslo 44 (přeložil Josef Hanzlík, Knižní klub) - alespoň ne živé. Sotva třicetiletý Angličan Tom Rob Smith takto totiž nazval thriller o vrahovi 
dětí. A není to jen další z řady srdceryvných a přeexponovaných detektivek ze současnosti: Smith se inspiroval případem masového ruského vraha Andreje Čikatyla a děj knihy zasadil do nejtužšího stalinského období. Odehrává se v roce 1953, hlavním hrdinou je oddaný, nicméně příliš přemýšlivý sovětský policista, kterého samozřejmě brzy čeká vyhnanství kdesi na Urale. Ale i zde dochází k vraždám a Děmidov se s manželku pouštějí do vlastního utajeného pátrání.
Kniha založená na precizním nastudování dobových pramenů se dostala i do užšího výběru nejprestižnějších britských cen Booker Prize, velmi dobře se prodávala a byla přeložena do více než dvou desítek jazyků.
Gotham - Kocourkov
Zkouška dítětem je určena jednoznačně ženskému publiku, syrové pátrání v ruské zimě spíše mužům. Pro jejich děti vydalo nakladatelství Knižní klub soubor pohádek Kočičí král. Je jich celkem 62, původem z britských ostrovů a do češtiny je přeložil či spíše převyprávěl 
renomovaný autor knih pro děti Pavel Šrut a ilustrovala Markéta Prachatická. Hodně se jich točí kolem zvířat, ale je tu také Proč je moře slané o nezastavitelném mlýnku (u nás ji známe v podání Jana Wericha) nebo hrozivě znějící klasická „rytířina" Lambtonská saň.
Šrut vycházel především z klasických sbírek anglických a dalších ostrovních pohádek, které Joseph Jacobs vydal koncem devatenáctého století. Zvláštní pozornost přitom věnuje anglické specialitě, takzvaným „nursery rhymes" neboli „chůvím rýmům", říkadlům, rozpočitadlům, hádankám a drobným veršům, převážně velmi hravým až nonsensovým. A mimochodem - málokdo ví, že město Gotham, známé jako temné velkoměsto a domov Batmana, je v tradičních anglických pohádkách synonymem českého Kocourkova.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
