
Jedním z nejslavnějších spisovatelů, kteří dosáhli tohoto záviděníhodného postavení je Američan Charles Bukowski, i když tolik fanynek, jako politováníhodně popová kapela, která se pojmenovala po jeho autobiografickém hrdinovi, asi neměl.
Starý brynda
Bukowského dílo známe v Česku docela dobře, vychází tu pravidelně od počátku devadesátých let a ti starší vzpomínají i na zjevení jeho básní v antologii moderní americké poezie, která vyšla ještě v době reálného socialismu. Nakladatelství Argo nyní vydalo soubor textů Pobryndané spisy, který ohraničuje jeho tvorbu.
Editor David Stephen Callone zde totiž shromáždil dosud knižně nepublikovanou tvorbu tohoto spisovatele a pohromadě tu najdeme jak dvě jeho první (lépe řečeno prvně otištěné v tehdejších literárních časopisech) povídky, groteskní Důsledky málo strohého odmítnutí (vyšla 1944), která začíná tím, že začínajícímu spisovateli dorazí nadějný dopis od literárního redaktora, a temnější „vězeňskou" Dvacet tanků z Kasseldownu (1946). Ta poslední se jmenuje Základní výcvik a podle Calloneho dlouhé (a zasvěcené) předmluvy je jakousi stručnější verží románu Škvár. Také je tu několik publicistických textů, například recenze na Hemingwayovu monografii, která ovšem hlavně hodnotí „Hema" samotného.
Novinář v komiksuZatímco Bukowski revoltoval v době, kdy se to nepatřilo a teprve hippie éra konce šedesátých let mu vynesla masovou popularitu (to mu bylo už hodně přes čtyřicet), dnes bývá revolta standardem. Například v komiksech pro odrostlejší, jejichž poetika je postavena na tom, že starší čtenáři se nějak chtějí odlišit od dětí, které ještě baví prohlížet si obrázky o tom, jak to ten upravený hrdina nandal ošklivému padouchovi.
Transmetropolitan autorů Warrena Ellise (scénář) a Daricka Robertsona (kresba) má jako hrdinu neortodoxního až šíleného (se sadistickými sklony) novináře. Ale protože žije v nejasně vzdálené apokalyptické budoucnosti plné typů mnohem horších, snadno mu to odpustíme, zvláště, když při tom umí být zábavně sarkastický. Autoři si jako vzor vzali slavného nekonformního novináře Huntera S. Thompsona, jen trochu zveličili zejména jeho fyzické schopnosti. Šest prvních čísel vydalo ve svazku nazvaném Zpátky v ulicích nakladatelství BB-art v překladu Darka Šmída.
Na koho je to moc, ten si počte v tom typu knihy, s níž by Bukowski a Thompson možná provedli nějaké ošklivé věci, sama o sobě ale za nic nemůže. Jirkův vesmírný lov pokladů je populárně naučnou pohádkou, v níž Lucy Hawkingová a hlavně její otec Stephen vysvětlují nejmenším čtenářům principy vesmíru podle nejnovějších poznatků a teorií. V překladu Lukáše Grygara ji vydalo nakladatelství Universum.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
Foto: archiv