Čeští čtenáři kriminálních románů jsou převážně značně konzervativní. Zatímco na západ od našich hranic se čtou detektivky všelijak rafinovaně neobvyklé, českým žebříčkům kraluje Agatha Christie.
Přesto se někteří nakladatelé dál snaží dovézt k nám moderní a zajímavou žánrovou tvorbu převážně z anglosaských zemí (ale sílí také přísun kriminálních románů ze Skandinávie). Aktuálně jsou v knihkupectvích k dostání dva romány určené tomu typu čtenářů, které tradiční detektivní syžet nudí.
Pod románem Kdo je bez viny je sice velkými písmeny podepsán Benjamin Black, ještě na obálce ovšem nakladatelství BB/art uvádí skutečné jméno autora. Knihu napsal irský spisovatel John Banville, renomovaný třiašedesátiletý prozaik, který před třemi lety dostal nejprestižnější britskou literární cenu Man Booker Prize za psychologický román Moře (česky vyšel předloni).
Kdo je bez viny (v originále Christine Falls, přeložil Richard Podaný) vydal rok po získání mediálně hojně sledovaného triumfu a patrně právě to byl důvod, proč letmý útěk k zábavnému žánru podepsal pseudonymem. Zároveň tu nejde o žánr pokleslý: Banville si podobně jako mnozí jiní (postmoderní, chcete-li) autoři vypůjčil některé postupy kriminálního románu, aby vylíčil atmosféru v Dublinu v padesátých letech, přísně katolického, s upjatými a moralizujícími bohatými vrstvami. Hlavním hrdinou je místní patolog, který jednou na svém stole objeví mrtvou dívku; ta zemřela zcela jinak, než je uvedeno v lékařské zprávě. Zjistí, že zahynula při porodu za podezřelých okolností, a pustí se do dalšího pátrání.
Zatímco pro Banvillea je detektivka jen odbočkou v jinak „seriózní" tvorbě (i když již jednou krimi napsal, v roce 1989 zpověď vraha nazvanou Kniha doličná), o generaci mladší (nar. 1964) americký spisovatel Jonathan Lethem již publikoval 11 knih a jeden komiks a mezi žánry se pohybuje velmi svobodně - napsal autobiografický příběh o dospívání i sci-fi.
Sirotci z Brooklynu (přeložila Ivana Štěpánková, vydalo nakladatelství Štrob, Širc & Slovák) je jeho nejslavnější kniha, přičemž za ni dostal jak cenu amerických kritiků (National Book Critics Circle Award), tak Gold Dagger Award pro nejlepší detektivku roku 1999. Hlavním hrdinou je mentálně postižený sirotek Lionel, který pracuje v přepravní agentuře patřící místnímu mafiánskému šéfovi. Pro Lionela je ovšem starostlivým až otcovským zaměstnavatelem, a když je zavražděn, mladík se pustí do rozplétání okolností jeho smrti.
Pro ty, kteří touží po staré dobré klasice, připravuje nakladatelství Knižní klub kromě zmíněné Agathy Christie také česky dosud nepublikované detektivky Georgese Simenona. Nyní se vrátilo až na samý začátek jeho spisovatelské kariéry a vydalo dvojici románů ze třicátých let: Liberty Bar pochází z roku 1931 a je teprve šestým Maigretovým případem (celkem jich existuje 75), Maigret v noční Paříži je o tři roky mladší.
V prvním příběhu se komisař vydává na Azurové pobřeží pátrat po vrazích bohatého Australana, druhý je postaven na dialogu Maigreta s gangsterem, kterého má usvědčit z několika úkladných vražd.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
