Výzkumy opakovaně prokazují, že knihy, zejména pak beletrii, čtou častěji ženy. Nicméně následující tituly jsou určené především mužům: válečný thriller, detektivka i psychologický román.
Bývalý zaměstnanec Bezpečnostní informační služby Jiří Šulc loni překvapil literární i širší veřejnost solidně napsaným debutem Tři proti Říši. Thriller o atentátu na Heydricha dostal Cenu Knižního klubu pro nepublikované rukopisy, po vydání se setkal s celkem příznivými recenzemi a především se jej prodalo 25 tisíc výtisků a stal se tak jednou z nejprodávanějších knih u nás.
Šulc (a s ním opět Knižní klub) zkouší nyní úspěch zopakovat dalším válečným thrillerem, který nicméně již nemůže těžit z historicky ojedinělé ukázky českého hrdinství. Operace Bruneval beletrizuje stejnojmennou akci britských výsadkářů, kteří v roce 1942 na okupovaném francouzském pobřeží obsadili a rozmontovali čerstvě instalovaný nacistický radar nového typu. Získané součástky pak britské armádě posloužily pro zjištění jeho schopností a přizpůsobení taktiky leteckých úderů. Šulc ke svižnému popisu příprav a průběhu vlastní akce přidává ještě zápletku s nacistickým agentem v Británii (jde o velšského nacionalistu, který se snaží akci vyzradit a zmařit). Román byl původně napsán anglicky a Šulc jej nabízel britským nakladatelům. Nikde jej však k vydání nepřijali a po úspěchu knihy Dva proti Říši jej autor přepsal do češtiny.
V roli detektivů novinář a hackerka
Bestsellerem v celé Evropě se staly romány švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona. Ten svůj život zasvětil především boji proti rasovému extremismu (založil nadaci a vydával časopis), zároveň si ale psal do šuplíku knihy. Když v roce 2004 ve věku pouhých padesáti let zemřel, v jeho pozůstalosti zůstaly rukopisy tří románů, které dohromady tvoří trilogii Milénium. Ve Švédsku a ve většině evropských zemí již vyšly a setkaly se s obrovským zájmem.
Český nakladatel (Host, přeložila Azita Haidarová) uvádí, že románu Muži, kteří nenávidí ženy se prodalo famózních 6 milionů výtisků, výjimečně dobře se prodávala i pokračování Dívka, která si hrála s ohněm a Ztracené vzdušné zámky. V rolích detektivů vystupují novinář a hackerka, kteří společně rozkrývají pozadí čtyřicet let starého případu nevysvětleného zmizení malé vnučky bohatého průmyslníka. Román je to velmi temný, plný primitivních násilných pohnutek ve zdánlivě civilizovaném světě.
Dialog s nežijícím dvojčetem
Méně depresivní (ale trochu také) je novinka Gabrielův dar renomovaného britského prozaika Hanifa Kureishiho, který uspěl i jako filmový scenárista (má doma i jednoho Oscara). Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se autor pocházející z anglicko-pákistánské rodiny prosadil příběhy o etnických minoritách v Británii (Moje malá prádelnička, Buddha z předměstí), postupně se však zařadil mezi nejrespektovanější současné prozaiky, kteří pravidelně publikují romány na různorodá témata, a mezi jeho nejslavnější patří drásavý pohled na rozvod pohledem viníka-nevěrníka Byli jsme si blízcí.
Gabrielův dar (vydala Mladá fronta, přeložili Martin Karlíček a Patrick Ungermann) vypráví příběh patnáctiletého mladíka: jeho otec opouští rodinu a Gabriel v kritických momentech začne „komunikovat" se svým bratrem, dvojčetem, které zemřelo v útlém věku. Kureishi to ovšem s duchařinou nepřehání, vypráví civilně, se smyslem pro ironii.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
