Evoluční biolog Jared Diamond před více než deseti lety oslnil svět důkladně podloženou a přesvědčivou teorií o důvodech, které evropskou civilizaci dovedly ke globální dominanci.
Publikoval ji v rozsáhlé knize Osudy lidských společností: Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel. Mnohé naznačuje sám její titul, hlavní Diamondův přínos tkvěl v tom, že k historii civilizace přistupoval ze své odborné pozice.
Významnou roli ve vývoji lidstva k euroamerické hegemonii přisoudil domestikaci velkých domácích zvířat Evropany, což skrze mnohé velké morové rány a další epidemie vedlo k vybudování výrazně účinnějšího imunitního systému u Evropanů oproti obyvatelům jiných kontinentů. Česky kniha vyšla v roce 2000.
Nyní je v knihkupectvích Diamondova novinka na podobné téma - ve studii Kolaps: Proč společnosti zanikají a přežívají zkoumá důvody rozpadu jak malých (třeba na Velikonočním ostrově) tak velkých civilizací (Mayové, Vikingové) a dochází až k rozboru současné situace v Číně či Austrálii. Klíčovou roli tu v některých případech hraje vztah k životnímu prostředí či přesněji stabilita dotyčných oblastí: ekologická i společenskopolitická.
Za Kolaps již Diamond Pulitzerovu cenu (tak jako v roce 1998) nedostal, ale i tak jde o práci podnětnou a komplexní; však její české vydání (Academia v překladu Zdeňka Urbana) má 752 stran.
Jak to bude vypadat po civilizační apokalypse, bývá častým románovým námětem. V roce 1985 se do antiutopie podobného ražení pustila také kanadská prozaička Margaret 
Attwoodová a vznikl její patrně nejslavnější román Příběh služebnice, který o pět let později zfilmoval Volker Schlöndorff. Zatímco Orwell, Huxley a další autoři si všímají ztráty svobody a z ní vyplývajícího ponížení a frustrace, Atwoodová do žánru vnáší ženský prvek.
Hlavní hrdinka slouží v klerofašistickém režimu budoucí Ameriky jako chovná samice a určeným smyslem jejího života je nechávat se oplodňovat předními představiteli režimu a dávat jim zdravé a geneticky vhodné potomky; sama je od porodu nevidí. Knihu v překladu Veroniky Láskové vydalo nakladatelství BB/art.
Poetičtější je při zachycení světa po zániku naší civilizace francouzský kreslíř a scenárista Nicholas de Crécy. Jeho komiksová kniha Doba Ledová (v překladu Mariky Pecháčkové a Magdaleny Kučerové vydalo nakladatelství Meander) sleduje 
výpravu v zasněžené pustině, která pod hlubokou vrstvou sněhu objeví velkolepou galerii - samotný Louvre. Ani ona výprava není úplně obyčejná, její psí spřežení umí uvažovat a mluvit, do řeči se později dají i některé exponáty.
Fantaskní, působivě kreslený příběh spěje k metaforickému závěru. Komiksových románů u nás poslední dobou vychází docela dost, evropská tvorba se tu nicméně objevuje spíše výjimečně a toto je ukázka její - dodejme, že čtenářsky o něco náročnější - špičky.
Foto: Carnegie Mellon University, repro TÝDEN.CZ
