Není nad statistické údaje, zvláště když je máme pěkně pohromadě. O světě i o nás nám mohou prozradit víc, než bychom se nadáli.
Je to i případ knihy Svět v číslech, soustavy demografických, ekonomických, ekologických a dalších statistik o celé planetě i o jednotlivých národních státech, kterou pravidelně sestavuje britský týdeník The Economist. Letos vyšla v knižní podobě také česky (překlad Michal Mocek, vydalo nakladatelství Paseka) a procházka jejími stránkami je nadmíru zajímavá.
Například zjistíme, že v arabských zemích je nejvíce mužů v poměru k ženám: v Ománu 126 mužů na 100 žen, v Bahrajnu 134, v Kuvajtu 150, v Kataru 203 a ve Spojených arabských emirátech dokonce neuvěřitelných 210 mužů na sto žen. To jsou čísla, která popírají přírodní zákony, takže pokud zavrhneme myšlenky na to, že zde nemluvňata ženského pohlaví vraždí, zbývají tyto spekulace: za prvé Arabové své ženy před statistiky zapírají, za druhé je vyhánějí do Evropy (kde je naopak obvyklejší poměr v mírný prospěch ženského pohlaví) anebo za třetí v muslimském světě neplatí některá bezbožná tvrzení vědců.
Žijte ekologicky
Zajímavé jsou i další statistiky o tom, že suverénně nejmladší populace je v subsaharské Africe, přičemž drtivá většina zemí tu má průměrný věk pod 18 let (Uganda - 14,8, Niger - 15,5, Mali - 15,8). Životní náklady jsou nejvyšší v Norsku a Francii, nejvíc počítačů na obyvatele mají v Izraeli (122 na 100 obyvatel), nejvíc mobilních telefonů v Litvě, do kina nejčastěji chodí Novozélanďané. Češi vedou v jediné statistice, v pití piva na osobu, s velkým náskokem před Venezuelou a Austrálií. Takhle by se dalo pokračovat donekonečna, tahle kniha je bezedným zdrojem.
Ze statistik těží také půlkruhová publikace Život pro planetu Zemi, o níž nejvíc prozradí podtitul „365 tipů pro každodenní ekologický život". Sestavili ji Francouzi Noëlle Saugoutová a Daniel Ichbiah, ekoložka a novinář, český překlad Kariny Matějů a Markéty Vaňkové aktuálními místními údaji doplnila Magdalena Justová (a vydalo nakladatelství Práh).
Kromě mnoha samozřejmých a banálních rad (používat raději látkovou namísto papírové utěrky, vypínat spotřebiče z režimu standby, v zimě i doma nosit teplé oblečení) se tu dozvíme, že ani vlastnictví nábytku z tropického dřeva nemusí být prohřeškem, pokud nese označení FCS (Forrest Stewardship Council), že přenosné počítače jsou méně ekologicky náročné než statické a že pro přenášení dat je vhodnější přepisovatelná „fleška" oproti CD nebo DVD diskům. A mnoho dalších ponaučení, která si neuvědomíme anebo je zejména z vlastní pohodlnosti a liknavosti nedodržujeme.
Socrealistická detektivka
Statisticky vyhlíží i titul poslední knihy ve výběru. Zlatá čtyřka je ovšem román, napsal jej spoluzakladatel a nejpilnější český autor detektivek Eduard Fiker, jemuž nakladatelství Comics Centrum plánuje vydat když ne celé, tak alespoň zásadní část jeho díla.
Tentokrát došlo na „budovatelský" román se špionážní zápletkou, v němž se poprvé objevuje dvojice uvědomělých socialistických vyšetřovatelů Kalaš a Karlíček. Román vyšel poprvé v roce 1955 a dnes jej lze číst jako podivuhodné komunistické retro, do něhož ovšem autor promítl své fabulační dovednosti i smysl pro vytváření záhad a budování napětí.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
