Konečně bez cenzury
Kontroverzní život a osamocená smrt. Nová kniha o Baarové vychází v říjnu

Pod názvem (Ne)milostivé léto L. B. se na knižním trhu objeví začátkem října knížka odhalující dosud neznámé peripetie života hvězdy českého meziválečného filmu Lídy Baarové. Je literární rekonstrukci osudů této nejkontroverznější krásky českého filmu během jejího pobytu v Berlíně v letech 1934 až 1938. Napsala ji německá publicistka s českými kořeny Vera Vogelerová a na pulty knihkupců v Německu se dostane příští rok. České vydání přeložil Jindřich Brož.

(Ne)milostivé léto L. B. vychází z deníku německé předválečné herečky Hildy Körberové, důvěrné kamarádky Lídy Baarové v době, kdy začínala kariéru filmové hvězdy v Německu. Společně s ní prožívala úspěchy i všechny ostatní okolnosti jejího berlínského pobytu, včetně vztahů s německou filmovou superstar Gustavem Fröhlichem a později i s říšským ministrem propagandy Josefem Goebbelsem.

Vůbec poprvé budou mít čtenáři možnost poznat život Lídy Baarové včetně citací jejích pocitů a charakteristik obou fatálních vztahů. Tedy nikoliv to, co ona sama později pod tlakem událostí cenzurovala ve svých pamětech a čeho se drží i její další životopisci.

Na počátku knihy byla náhoda. Berlínský novinář Otto Mugrauer se před několika lety dostal k deníku své tety Hildy Körberové, která se přátelila s atraktivní českou herečkou. Na základě dochovaných deníků se začal zajímat o život Lídy Baarové v Berlíně a navštívil dokonce její pražský pohřeb, avšak téma zpracoval pouze v několika reportážích. Všechny podklady poskytl publicistce Vogelerové, která je zpracovala do čtivé literární podoby v žánru na pomezí mezi literaturou faktu a románem. Spolu s dosud nezveřejněnými fakty v ní čtenáři najdou i bohatou fotopřílohu.

Letos koncem října to bude dvanáct let od chvíle, co Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, zemřela. Rodačka z pražských Nuslí stanula před kamerou poprvé v roce 1931 a účinkovala ve třech desítkách českých filmů. Po válce byla obviněna z kolaborace a strávila více než rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala, v 50. letech hrála v italských a španělských filmech, mimo jiné i ve Felliniho Darmošlapech.

Noční můry minulosti se Baarová nikdy nezbavila. Snad také proto se odmítala vrátit do vlasti i po roce 1989. Na sklonku života se údajně utápěla v prášcích a alkoholu. Zemřela v Salcburku osamocená a zbavená svéprávnosti na selhání srdce 27. října 2000 ve věku 86 let, v bytě ji nalezla pečovatelská služba. Pochována je v rodinném hrobě v Praze-Strašnicích.