„Máme-li pochopit, co se zde děje, je naprosto nezbytné vymanit se z materialistického způsobu uvažování", píše v obsáhlé práci Tajné dějiny světa britský autor Jonathan Black.
A vskutku dělá vše proto, aby nás přesvědčil, že materie není podstatou světa, že jde jen o zhoustlou a ztvrdlou duchovní prázdnotu. Podle Blacka byli předchůdci lidí vegetativní povahy a rozmnožovali se partenogenezí (neoplozenými vajíčky jako to dělají některé řasy a hmyz), pak ovšem hmota zhoustla, penis se stal masem a lidstvo přešlo k animální sexualitě. „Tím se otevřela třetí, strašná dimenze," smutně konstatuje autor.
Zlí a dobří v letech 5734 až 7894
V knize lze najít ještě mnoho vážně míněných pravd, které lidstvo ovládané materialistickými vědci nechce slyšet. Pokud ji do ruky vezme nějaký ten materialista, asi se bude smát od začátku do konce, ale je možné, že duchovněji založeným povahám Blackův spisek vydaný jinak velmi seriózním nakladatelstvím Argo (v překladu Jitky Fialové) takzvaně otevře oči. Black v podstatě tvoří jakési třetí dějiny lidstva, které jsou odlišné od biblických i od vědeckých. A jak to tak u podobných autorů bývá zvykem, končí se varováním před celosvětovou katastrofou: Saturn, bůh ničení, se opět vrátí v jedné ze svých masek. „K jeho nejmocnějšímu zásahu, události tajnými společnostmi dlouho předpovídané, má vbrzku dojít." Uvidíme, jak dlouho trvá vbrzku, z pohledu knihy, která začíná přetvářením ducha v hmotu, to může být docela dlouhý časový úsek. Každopádně někdy mezi léty 5734 až 7894 už budou zlí lidé na první pohled k poznání podle toho, jak animální vášně přetvořily jejich fyziognomii, zatímco z těch dobrých bude dobrota viditelně zářit.
Pubertální básnířka
O tom, že dobrota z něj jen září, si občané Sovětského svazu dlouho mysleli i o Stalinovi. Trochu se spletli, čemuž se při bolševické propagandistické masáži ostatně není co divit. Brit Laurence Rees byl producentem dokumentárního seriálu Druhá světová válka: Za zavřenými dveřmi, který vysílala BBC a který byl založen především na přímých rozhovorech s pamětníky, zejména bývalými příslušníky sovětské tajné policie a vojáky Rudé armády. Ti odkrývají všemožná příkoří, jichž se Stalinův režim dopouštěl, a protože byli jejich přímými svědky (či vykonavateli), působí velmi emotivně. Stejnojmenná kniha (v překladu čtveřice překladatelů v čele s Jolanou Malátkovou ji vydal Knižní klub) sice onen přímý zážitek jen zprostředkovává, ale i tak je to dostatečně výmluvné svědectví o tom, že Stalin si svou ošklivou tvář zasloužil.
Ošklivost a zakomplexovaný talent versus sebevědomí spojené s fyzickou krásou, to je téma románu Ivy Macků Teen pop. Vypráví příběh nadějné pubertální básnířky Jany, jejíž poezii pod svým jménem vydá krasavice Dominika. A sklízí zájem médií a nominaci na literární cenu. Pak se to samozřejmě zamotá, ale víc prozrazovat nebudu, ať si to vrstevnice obou hrdinek zjistí samy. Mírně moralizující román pro dívky vydalo nakladatelství Albatros.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
