Skinheadi a jiné pohádky pro zlobivé kluky
12.12.2009 08:38
Když jsem v říjnu do titulku Tří od boku vložil spojení „malí náckové" vyhnalo to článek na druhé místo v historii čtenosti rubriky, hned za favorizovanou Knihu o prdu. Jakpak asi zaberou skinheadi?
Aby bylo jasno, kniha Skinheadi je poctivý román od solidního britského autora Johna Kinga. U nás už mu vyšla Fotbalová fabrika, která se ostatně v roce 2004 dočkala i filmové adaptace. King svou slávu založil na tom, že býval nadšeným až zarputilým fotbalovým fanouškem (fandí Chelsea), takže dobře ví, jak to v těchto tlupách chodilo a chodí. A píše o tom přinejmenším docela čtivě.
Chelsea!
Román Skinheadi vypráví o třech generacích mužů (či kluků), které pod toto pojmenování můžeme zařadit. Jednak skoropadesátník, momentálně majitel taxislužby, který byl kdysi u samotných počátků hnutí. To tehdy ještě nemělo nacistickou povahu, jakou má v převažující míře dnes (převážně mimo Británii) a soustředilo se na šokující holohlavou image, poslouchání ska hudby a z dnešního pohledu skoro nevinné výtržnosti na fotbalových zápasech či okolo stadionů. Aktivnější je jeho vzteklý synovec, kterého zaměstnává jako řidiče: ten fotbalem (samozřejmě fandí Chelsea) a pouličními rvačkami prožil celá osmdesátá léta. A třetím do multigeneračního kotlíku je patnáctiletý Terryho syn. Skinheadi z Kingovy knihy nejsou tou zbabělou rasistickou sebrankou, jakou převážně známe z českých měst: perou se v rovných bitkách hlavně s konkurenčními fandy a více než barva pleti jim vadí jiná image - máničky a ještě víc „pomády" neboli nagelovaní hejsci z diskoték. Román přeložil Tomáš Jeník a vydal BB/art.
Husiti a mumini
Jejich čeští napodobitelé se čas od času ohánějí bojovností a statečností husitů. Nechme na Petru Čornejovi, jak to s tou idelizovanou povahou „božích bojovníků" doopravdy bylo, a odkažme mladé národovce ke knize, která třeba trochu zklidní jejich horké lesklé hlavy. Scenáristé a publicisté Martin Čáp a Martin Jaroš se spojili do tvůrčí dvojice, která již vytvořila několik filmových (převážně nerealizovaných) scénářů, tentokrát se pustili do knihy pro mírně odrostlé děti, zhruba ty na druhém stupni základní školy, které již probíraly příslušné období v dějepisu. Vytvořili dva fiktivní hrdiny, poživačné a vykutálené kumpány Záboje a Mlhoše, kteří se připletou přímo do centra dění a nejenže se jim podaří mistra Jana Husa zachránit před plameny (koncil v Kostnici i publikum opijí), ale dokonce s ním dorazí až do Ameriky, kde už Indiáni očekávají ColumbHusa. Z toho je zřejmé, že jde o taškařici. Knihu Záboj a Mlhoš ve službách Mistra Jana lustroval Pavel Koutský a vydalo nakladatelství xyz.
Jemnější a časem už prověřený humor nabízí (či spíše nabízela protože je již osm let po smrti) švédsky píšící finská spisovatelka a výtvarnice Tove Janssonová. Ta v roce 1945 publikovala první knihu o podivných obtloustlých bytostech, jež nazvala Mumini a brzy se díky nim stala slavnou přinejmenším v západní Evropě v čele se Skandinávií a Velkou Británií. Česky vyšly poprvé až v roce 1984 a Albatros od té doby publikoval za velkého zájmu čtenářů většinu jejích románů a povídek. Argo nyní již podruhé přichází s kreslenými verzemi v knize Muminek (přeložili Libuše a Luboš Trávníčkovi), přičemž nejde o pouhé přepisy knih, ale o samostatné povídkové komiksy. Dojetí tu střídá sarkasmus, počtou si děti i rodiče.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.