Z některých zemí se nedá přivézt jiné obrazové svědectví, než nakreslené. Komiksový výtvarník Guy Delisle to udělal dvakrát: když byl v Severní Koreji, ještě předtím z Číny.
Česky vyšla nejprve počátkem letošního roku atraktivnější komiksová reportáž Pchjongjang z roku 2003, její vzor Šen-čen, o dva roky starší, vydalo nakladatelství BB/art až nedávno (v překladu Kateřiny Reinischové).
Prázdnota v Číně
Kanadský animátor se dostává do města na hranici s Hongkongem, aby tu dohlížel na práci čínských zaměstnanců, kteří v rámci outsourcingu pro kanadské studio dělají mechanické práce. Moc jim to nejde a Guy se s nimi domlouvá velmi obtížně, ale peníze jsou peníze, takže to nějak splácají. Autobiografický hrdina mezitím prochází kulisami čínského kapitalistického socialismu, který je v průmyslové metropoli totálně ovládán konzumem, touhou vlastnit nějaké západní pozlátko či ještě lépe se podívat do Ameriky. Když někam přijde na návštěvu, obvykle všichni společně civí na televizi. Hlavní dojem z komiksu je uzavřená prázdnota: Guy si tu nemůže s nikým promluvit, skrze rozbujelou silniční síť se nemůže dostat ani ven z města, když má k dispozici jen kolo. A naopak jej zničehonic přepadají žoviální až dotěrní Číňané, kteří s ním chtějí komunikovat, buď aby si procvičili angličtinu nebo jen proto, že je to prostě cizinec z obdivovaného Západu. A to na Delisla , jak již víme od ledna, čeká severokorejský Pchjongjang, kde to bude ještě horší - a bizarnější.
Ženy to mají těžké
Nelehký život mají i ženy, alespoň podle souboru osmadvaceti povídek, které shromáždila Milena Tomešová do souboru Matky, upracovaní andělé (vydal Ikar). Autorka působí jako evangelická duchovní ve východních Čechách, ale má za sebou i kariéru u policie (nejprve na Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování StB, později na policejním prezidiu). Už dříve publikovala dvě sbírky knižních rozhovorů s farářkami a román o domácím násilí, tentokrát nechává hlavní hrdinku Sofii procházet v různých věkových obdobích (od dětství po stáří) životy jiných žen, žačasté nešťastných, unavených a utrápených, které ale „nerezignovaly na touhu po osobní a společenské svobodě".
Alespoň jedna starost letos matkám a manželkám odpadla, nemusejí čistit, vařit a nakládat houby, protože prostě nerostou. Možná na to doplatí i kuchařka Vladimíra Chaloupky Houby v kuchyni, kterou nakladatelství Ikar přichystalo právě na začátek letošní houbařské sezóny. Její trvanlivost je ovšem delší než jen jednu sezónu, receptů je tu opravdu hodně, i když nikoli ve všech jsou houby zrovna klíčovou ingrediencí. Šéfkuchař Pohlreich by sice nad „vynalézavě" tajemnými názvy Pivařova kachna, Babiččino jehně či Krakonošovy knedlíky zařval několik neslušných výrazů, občas se však za nimi nachází docela inspirativní pokrm.
Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.
