Mediální aktivity
Lidé v pandemii nečtou víc knihy, sedí u počítačů, ukázal průzkum

Pandemie koronaviru výrazně zvýšila mediální aktivity Čechů starších 15 let. Čtení knih u nich ale zásadně neovlivnila, více je čtou jen pravidelní čtenáři, vyplývá z průzkumu, který v úterý představila Národní knihovna. K aktivitám, které nejvíce narostly, patří sledování filmů a televize, čtení internetových textů a využívání sociálních sítí. Pandemie se nejvíce odrazila v mediálním chování generace mezi 15 a 24 lety, kde průzkum zaznamenal daleko vyšší nárůst u většiny mediálních aktivit než u jiných generací.

Výzkum Čtení v čase koronavirové pandemie připravila NK s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd a společností Nielsen Admosphere. Mediální chování podle průzkumu narostlo nejvíce u lidí s nejnižším vzděláním a naopak nejméně u vzdělanějších. U nejstarší generace lidí nad 65 let výrazně stouplo sledování rozhlasu a u nejmladší generace sledování filmů na počítači a podobných zařízeních.

Dvě třetiny čtenářů knih se sice přiklonily k názoru, že si při čtení knih odpočinou více než při sledování televize nebo filmů, nicméně u lidí starších 15 let koronavirová epidemie zvýšila tuto aktivitu jen o sedm procent. U těch, kteří se čtení věnují pravidelně, ale stoupla o 18 procent.

Významná část čtenářů uvedla, že má na čtení knih nyní více času než dřív, a mnozí z nich se čtením knih také snaží vyvažovat čas strávený u počítače. Na část čtenářů podle Jiřího Trávníčka z Ústavu pro českou literaturu však působí pandemie negativně. Zhruba pětina uvedla, že vinou stresu a nejistoty se nyní na čtení knih soustředí hůř než předtím. Necelá pětina čtenářů nemá aktuálně na čtení knih náladu.

Ředitel NK Vít Richter uvedl, že zavření knihoven vadí 32 procentům dospělých, nejvíce ale těm nejmladším z průzkumu, lidem ve věku 15 až 24 let, a to 44 procentům. Také 56 procentům rodičů vadí, že děti nemohou jít do knihovny. Fakt, že 19 procent rodičů uvedlo, že jejich děti vůbec nečtou, podle autorů průzkumu odpovídá situaci před pandemií.

Služeb digitálních knihoven využilo zhruba osm procent veřejnosti, opět výrazně častěji nejmladší generace 15 až 24 let, z níž mnozí potřebují knihy pro studium, těch bylo 20 procent. Digitální knihovny v ČR nabízí 250 tisíc svazků knih české produkce, starší i novější chráněné autorským právem.

Od loňského 3. listopadu do letošního 5. února bylo do Národní digitální knihovny zapojeno 138 knihoven. V nich téměř 45 tisíc registrovaných uživatelů uskutečnilo přes 210 tisíc návštěv, při kterých se zobrazilo přes 13 milionů stran. Dokumenty v digitálních knihovnách je možné číst, nikoli stahovat a tisknout. Digitální knihovny budou otevřené do 30. června.