O svou další existenci se obávají tuzemské literární časopisy. Stejně jako lidé z oblasti současného tance si stěžují na ministerstvo kultury, které chce letos snížit sumu peněz určenou na podporu umění.
Šéfredaktoři několika literárních časopisů napsali ministrovi kultury Václavu Jehličkovi otevřený dopis. Ministra v dopise žádají, aby zakročil. V opačném případě podle nich bude "hrobníkem po léta budované časopisecké literární scény".
Ministerstvo chce proti loňsku o 35 procent snížit sumu, kterou podpoří projekty z oblasti divadla, hudby, tance, výtvarného umění a literatury. Pro oblast literatury je suma dokonce o více než polovinu nižší - loni projekty dostaly 20 milionů korun, letos by to mělo být jen devět milionů. Podpora od státu činí podle právní subjektivity jednotlivých periodik přibližně 50 až 70 procent nákladů.
Mizí i podpora z dalších zdrojů
Informace o nižší podpoře od státu přicházejí ve chvíli, kdy kvůli ekonomické krizi z kultury odcházejí sponzoři a granty pro časopisy nevyhlásila ani Nadace Český literární fond; obdobně na tom jsou další nadace. Investiční fondy, z nichž čerpají, letos poskytnou daleko nižší výnosy, než s jakými nadace počítaly.
Ministerstvo chce podporu snížit, i když má rozpočet přibližně stejný jako loni. Prioritou jsou pro něj památky. "Smrt jednoho odvětví české živé kultury přitom ušetří státu pouhých 11 milionů korun," píší vedoucí časopisů. Dopis ministrovi podepsali šéfredaktor Hostu Miroslav Balaštík, šéfredaktorka A2 Libuše Bělunková a šéfredaktorka Revolver Revue Terezie Pokorná. Uvádějí, že snížená podpora by byla pro časopisy likvidační, jejich činnost prý není možné dočasně přerušit, lze ji pouze ukončit. Poukazují také na to, jak malá je podle nich uspořená částka v porovnání s jinými výdaji státu.
"Reklamní spoty předsednictví EU stály 12 milionů, odhalení loga stálo dalších 9,5 milionu a billboardy a inzeráty 16 milionů. Přitom lze úspěšně pochybovat, nakolik je to účinná a především dlouhodobá investice," podotýká Bělunková. MK loni utratilo 11 milionů korun za zastřešení dvora ve svém sídle v Nostickém paláci. Vzniklo tak informační centrum - podle kritiků zbytečně, pokud chce ministerstvo lépe informovat občany, může k tomu podle nich využívat internet.
Literární časopisy měly spor již s jedním z Jehličkových předchůdců, Pavlem Dostálem. Ten jim chtěl podporu snížit proto, že podle něj nebyly časopisy literárními, ale politickými. Šlo především o Literární noviny, Dostál ale nakonec dotace časopisům dal. Literární noviny nedávno změnily majitele a jsou jím propojeni se sociální demokracií. Podle dlouholetého šéfredaktora Jakuba Patočky by měl nový majitel "ve všem podstatném navazovat na stávající koncepci listu". Před pěti lety ani přes obavy vydavatelů žádný z časopisů nezanikl. V současné ekonomické krizi ale ubývá podpory hned z několika stran.
