Emblémy, symboly a mýty socialistické kultury z let 1948 až 1989 se zabývá podstatně rozšířené vydání knihy Vladimíra Macury Šťastný věk. Publikace rovněž obsahuje výběr autorových studií o fungování literatury v totalitním režimu. Knihu vydalo nakladatelství Academia.
Vladimír Macura byl jedním z mála autorů, kterého zajímaly politické aspekty kultury. Jeho výhodou bylo, že se neúčastnil disentu ani nebyl součástí establishmentu komunistického režimu. Nebyl proto ani jedněmi ani druhými ovlivněn, píše v závěru publikace Tomáš Glanc, který se zabývá literární vědou, uměním a sémiotikou.
Přestože soubor Macurových esejů, který tvoří první část publikace, vyšel poprvé pod názvem Šťastný věk už před téměř dvaceti lety a průzkum této etapy českých kulturních dějin za tu dobu výrazně pokročil, považují odborníci tuto knihu za základní dílo o české socialistické kultuře.
| Vladimír Macura (1945 až 1999) |
Macura patřil k nejvýraznějším osobnostem české literární vědy 80. a 90. let minulého století. Soustředil se na českou literaturu a kulturu 19. století, jíž věnoval práci Znamení zrodu: České obrození jako kulturní typ (1983). Podílel se na celé řadě literárněhistorických a teoretických projektů, například na vzniku Průvodce po světové literární teorii (1988) a na Slovníku světových literárních děl (1988). |
V literárněhistorických studiích v druhé části knihy Macura sleduje fungování literatury v totalitním režimu a vliv ideologie na literaturu. Autor kromě analýzy literatury současně formuluje obecnější závěry. Široký srovnávací pohled na problém v historickém kontextu nejvíce rozvinul v závěrečné stati Továrna: dvojí mýtus. Ukazuje v ní jednu z cest, kterou by další zkoumání nejen socialistické kultury mohlo jít.
Foto: Academia
