Francouzský spisovatel českého původu Milan Kundera dnes osobně převzal prestižní Světovou cenu Nadace Simone a Cina Del Ducaových za celoživotní dílo.
Ocenění je spojeno s šekem na 30 tisíc eur (asi osm milionů korun). Osmdesátiletý Kundera, který působil svěžím dojmem, neučinil žádné prohlášení a zůstal věrný svému zvyku nehovořit s novináři.
Kundera převzal diplom od tajemnice Francouzské akademie Hélène Carrèreové d'Encausse, která předsedala porotě. Okamžik, při kterém se vřele objali, provázel v síni pod impozantní kupolí budovy Francouzské akademie bouřlivý potlesk.
Carr?reová v projevu označila Kunderu za "velikána literatury", jenž by setrváním v původní vlasti zůstal umlčen a který v té nové vlasti měl možnost se svobodně vyjadřovat. Další člen Francouzské akademie Jean-Marie Rouart v komentáři popsal Kunderovu literární činnost jako "křik svobody".
Spisovatel, kterého na slavnostní příležitost doprovodila manželka Věra, musel přijímat mnoho gratulací a také se mnohokrát podepisovat. Nic dnes nepotvrzovalo některé spekulace o utrpěné mozkové příhodě před několika měsíci: Kundera, který osmdesátku oslavil letos 1. dubna, křepce vyběhl několik schodů, aby převzal ocenění.
Literát potvrdil nepoddajnost konvencím, když na rozdíl od drtivé většiny účastníků dnešní ceremonie nepoužil kravatu - pod černým sakem měl stejnobarevné tričko.
Nadace, která je součástí Francouzské akademie, ocenila Kunderovu činnost za to, že odráží poselství moderního humanismu. Stejné ocenění, udělované každoročně významným vědcům a literátům, získal v roce 1997 také český dramatik a bývalý prezident Václav Havel. Mezi nositeli ceny jsou mimo jiné francouzský dramatik Jean Anouilh, ruský disident Andrej Sacharov nebo básník a někdejší senegalský prezident Léopold Sédar Senghor.
O udělení ceny rozhodla porota složená ze 14 předních francouzských osobností, z nichž řada je členy Francouzské akademie. Letos v ní zasedal mimo jiné bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing.
Cena je pojmenována po italském vydavateli Cinu Del Ducaovi (1899-1967), jenž ve Francii založil tiskovou skupinu Éditions mondiales, která dnes zahrnuje především specializované a profesionální časopisy. Po jeho smrti založila vdova Simone Světovou cenu a nadaci, která uděluje stipendia vědcům, výtvarníkům a literátům.
Kundera je jeden z nejznámějších spisovatelů českého původu na světě. Rodák z Brna a nadějný autor poválečné české literatury emigroval v roce 1974 do Francie. O sedm let později obdržel francouzské občanství. Od roku 1990 píše svoje knihy výlučně ve francouzštině. Naposledy v březnu vyšla nová sbírka jeho esejů pod názvem Une rencontre (Setkání).
| Milan Kundera (*1. 4. 1929) |
K jeho nejznámějším dílům patří Nesnesitelná lehkost bytí (1984) či román Nesmrtelnost (1990). Své poslední tři romány - La Lenteur (Pomalost, 1993), L'Identité (Totožnost, 1998) a L'Ignorance (Neznalost, 2000) - již psal francouzsky a dosud nedal souhlas k jejich překladu do češtiny.
Jeho román Žert (1967) patří se Zbabělci Josefa Škvoreckého a Sekyrou Ludvíka Vaculíka k hlavním dílům české poválečné literatury. Z Kundery učinil známou osobnost, která se vyjadřovala k lecčemu - známá je třeba jeho polemika o okupaci s Václavem Havlem v roce 1968.
Byl dvakrát členem komunistické strany: 1948-1950 a 1956-1970. Po druhém vyloučení ztratil zaměstnání a žil z honorářů za cizojazyčná vydání svých děl. Po emigraci byl v roce 1979 zbaven československého občanství, francouzské získal o dva roky později.
Od konce 80. let neposkytuje rozhovory, po vzoru Gustava Flauberta chtěl "zmizet za svým dílem a zřeknout se role veřejné osobnosti", to se mu ale nikdy zcela nepodařilo.
Loni v říjnu zveřejnil týdeník Respekt článek o údajném udání západního agenta československé komunistické policii, jehož se prý Kundera dopustil v roce 1950. Kundera rozhodně popřel, že by kohokoli udal, a po Respektu požadoval omluvu, týdeník mu ale nevyhověl. Kundera později upustil od původně ohlašované žaloby na týdeník. |
Nejznámější žijící spisovatel českého původu, který v dubnu oslavil 80. narozeniny, pobývá od roku 1974 ve Francii. Foto: ČTK
