Podle vědců závisí školní výsledky dětí na množství knih v domácnosti, ve které vyrůstají. A to je údajně ani nemusí přečíst. Nejvíce knih vlastní průměrná rodina v Estonsku, naopak na konci žebříčku se umístilo Turecko s průměrem pět knih na domácnost. Česká republika předběhla USA či Velkou Británii. Informaci uvedl server theguardian.com.
Nová studie Australské národní univerzity a univerzity v Nevadě v USA odhalila, které národy patří mezi největší knihomoly, tedy alespoň do počtu vlastněných knih. Údajně dospělý jedinec s vysokoškolským titulem, který vyrůstal v rodině bez knih je stejně inteligentní jako někdo, kdo absolvoval pouze základní školu, ale vyrůstal v obklopení knih. Vědci se navíc shodují, že má literatura pozitivní vliv na život šestnáct let starého teenagera, a to zejména v oblasti gramatiky, matematiky a IT. A nezáleží na tom, kolik let studoval nebo kolik knih přečetl.
Vůbec nejlépe je na tom Estonsko, kde až 35 procent všech obyvatel průměrně vlastní 350 knih či dokonce více. V těsném závěsu je pak Norsko a Švédsko, v obou případech to je přibližně 200 knih v průměrné domácnosti. Překvapivě ale nezaostává ani Česká republika, údajně máme doma průměrně 204 knih. Porazili jsme tak například Velkou Británii či USA, kde se počet pohybuje kolem stovky. Naopak nejhůře je na tom Turecko, průměrná domácnost tam vlastní jen pět knih.
Náhrada vzdělání
Přínos je podle vědců konzistentní napříč celým světem, nezávisí na úrovni dosaženého vzdělání, práci, pohlaví, věku či vzdělání rodičů. Průzkum probíhal ve 31 zemích u osob ve věku od pětadvaceti do pětašedesáti let. Základní otázka zněla, kolik měl respondent doma knih, když mu bylo šestnáct let. Pozitivní dopad tak má především na osoby ze znevýhodněného sociálního prostředí, kde mohou knihy "nahradit" drahé vzdělání, které si nemohou rodiče dovolit.
"Nejvíce nás překvapilo, že přítomnost knih v domácnostech zlepšuje dovednosti v matematice či IT. Nečekali jsme to," vysvětluje autorka výzkumu Joanna Sikorová. Čtení knih tak nemusí souviset pouze s výbornou gramatikou, je to mnohem komplexnější. "Neznamená to, že když jako dítě hodně čtete, tak budete v dospělí dobří v gramatice. Gramotnost jako takovou si může člověk díky knihám a čtení osvojit například v oblasti digitálních technologií," upřesňuje Sikorová.
Nicméně učinit konkrétní závěry a doporučení je podle autorky výzkumu velmi složité. "Rozhodně to neznamená, že teď máte jenom hodně číst. Jde o celý komplex faktorů. Je důležité, aby děti především viděly číst své rodiče a příbuzné," uzavírá Sikorová.
