Do Česka poprvé zavítá nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Spolu s dalšími autory z Latinské Ameriky bude v květnu hostem festivalu Svět knihy Praha. Na mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu od 9. do 12. května na výstavišti v Holešovicích svou tvorbu představí také Bernardo Carvalho, Rodrigo Fresán, Álvaro Enrigue, David Unger či Mariana Enríquezová a další významní latinskoameričtí spisovatelé a hosté. Za organizátory o tom informovala Michaela Dostálová.
Ve Španělsku žijící peruánský spisovatel, politik, novinář a esejista Mario Vargas Llosa patří k nejvýznačnějším současným autorům nejen v latinskoamerickém regionu. Nobelovu cenu obdržel v roce 2010. Udělena mu byla za "kartografii struktur moci a za pronikavé obrazy jednotlivcova vzdoru, revolty a jeho porážky".
"Více než patnáct let se snaží různí organizátoři či instituce v České republice pozvat nobelistu a světovou literární hvězdu, kterou je Mario Vargas Llosa. Vždy odmítl. O to větší máme radost, že souhlasil s naším pozváním a do Prahy v květnu přijede," uvedl dramaturg programu Guillaume Basset.
Mario Vargas Llosa se narodil 28. března 1936 v Arequipě na jihu Peru. V Limě studoval práva a doktorát filozofie získal v Madridu. Velký ohlas měl už jeho první román Město a psi (1963), kde trochu autobiograficky popsal dospívání chlapců na vojenské škole Leoncia Prada, kam ho poslal jeho otec ve 14 letech. Ještě více ho proslavil Zelený dům z roku 1966. V tomto díle se mu podařilo popisem všední reality mistrně zachytit lidský úděl jako takový. Zážitek z antropologické expedice později promítl i do románu Vypravěč (1987). V 70. letech se svými dalšími díly už stal literární celebritou a v druhém polovině dekády byl předsedou mezinárodního PEN klubu.
Kromě literatury se Vargas Llosa proslavil i neúspěšnou kandidaturou na peruánského prezidenta v roce 1990, kdy oblíbeného literáta překvapivě porazil Alberto Fujimori. Po tomto neúspěšném politickém angažmá se vrátil ke svému původnímu řemeslu spisovatele. Napsal více než 30 románů, dramat a esejů. Vynikl i v humorném žánru, například knihou Tetička Julie a zneuznaný génius (1977) nebo satirou z prostředí pralesních vojenských posádek oblažovaných pojízdnými nevěstinci Pantaleón a jeho ženská rota (1973). V roce 1994 mu bylo uděleno nejprestižnější ocenění španělsky psané literatury - Cervantesova cena.
