Zatímco většina evropských zemí se snaží co nejvelkoryseji podporovat vydávání své literatury ve světě a zejména v Evropě, vydávání české literatury v Německu musela zaplatit německá Nadace Roberta Bosche.
Vydávání třiatřiceti svazků edice Česká knihovna bylo slavnostně zakončeno 24. srpna za účasti německého prezidenta Horsta Köhlera – dokonce přímo v jeho sídelním zámku Bellevue. Český stát nezastupoval kromě velvyslance žádný významný představitel, prezident Klaus pouze zaslal pozdrav. Není divu: český finanční příspěvek velkorysému projektu byl minimální.
Česká knihovna představila od roku 1999 německým čtenářům přes dvě stovky českých autorů ve sbornících i samostatných svazcích. Soustředila se na písemnou kulturu jako celek, nikoli tedy jen na beletrii a nikoli jen na mezinárodně známé autory: sborníky například přinesly výbor z prací českých filozofů dvacátého století (Patočka, Rádl, Klíma), antologii českého poetismu či eseje a manifesty našich kubistů. V beletrii se střídala díla čtenářsky atraktivní (Škvorecký: Bassaxofon, Poláček: Bylo nás pět, Čapek: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) se zdánlivě okrajovými pracemi slavných (Máchovy deníky, korespondence Němcové, Havlíčkovy polemiky) či jmény, na něž se pohříchu pomalu zapomíná i v Česku (Egon Hostovský, Zikmund Winter). Edici inicioval Jiří Gruša, jejím redaktorem a hlavním „strůjcem“ byl bohemista Eckhardt Thiele, na mnoha svazcích spolupracovali také čeští editoři (Ludvík Kundera, Michael Špirit, Alena Wagnerová).
Thiele první dva roky pracoval bezplatně, teprve pak přišla finanční pomoc, ovšem nikoli od českého státu, ale od Nadace Roberta Bosche (podobně podpořila i vydávání polské a chystá se na tureckou literaturu). Přispěla celkem částkou milion eur, což mnohonásobně převýšilo dvacetitisícový vklad české strany. České ministerstvo kultury je v tom vlastně nevinně: podle slov ředitelky odboru umění a knihoven Pavly Petrové má na podporu překladů do všech cizích jazyků necelé dva miliony korun ročně, a to se částka za poslední léta navyšovala. I kdyby ji ovšem ministerstvo od roku 1999 celou dávalo jen na Českou knihovnu, stále by se přiblížilo jen polovině částky, již věnovala Boschova nadace. Více peněz ovšem Petrová z rozpočtu ministerstva kultury nezíská – a při plánovaném krácení pro příští rok to může být ještě horší. Svědčí to o jediném: český stát nemá zájem o propagaci své kultury v zahraničí.
Foto: www.bosch-stiftung.de
