Dvě desítky dětí se v pondělí v pražském divadle Minor zúčastní finále soutěže Vypravuj! Propojila svět moderních technologií, mluveného slova a knih. Jednotlivci i celé třídy základních škol se v rámci ní zapojili do soutěže o nejlepšího vypravěče. Na videu měli převyprávět jakoukoli přečtenou knihu. Kromě čtyř kategorií mohou do neděle také ještě o nejlepší prezentaci knihy na videu hlasovat diváci.
V porotě, která z finalistů ve čtyřech kategoriích vybere ty nejlepší, zasednou například herci Jiří Lábus a Martin Dejdar. Soutěží žáci prvního i druhého stupně jako jednotlivci, třetí kategorii tvoří skupiny žáků a pořadatelé vyhlásili také mimořádnou kategorii pro dívky ze základní školy pro sluchově postižené. "Aneta Kunetková a Stela Skýpalová z Valašského Meziříčí se soutěžního úkolu zhostily s grácií a jejich příspěvek nás moc potěšil," uvedli pořadatelé z Klubu mladých čtenářů Albatros a Knižního klubu Fragment.
Každý účastník či kolektiv měl v soutěži za úkol během tří až pěti minut odvyprávět na kameru děj jakékoli knihy, kterou přečetl. Porota z více než sta došlých příspěvků vybrala ty s nejatraktivnějším a nejzajímavějším přednesem. Hodnotila věrnou prezentaci obsahu a vyznění knihy i schopnost zaujmout a získat pro knihu nové čtenáře. Interpreti nejlepších videí budou mít ve finále za úkol převyprávět děj knihy před porotou znovu, ale tentokrát naživo v divadle.
"Soutěží se snažíme propojit knižní svět s lákavým světem videa a internetu a dokázat dětem, že s knihou se dají otevírat brány do světa poznání, dobrodružství a zábavy. Navíc je v dnešní době mluvený projev velmi důležitý a děti mají málokde možnost si schopnosti prezentace osvojit," říká člen poroty soutěže soutěže a programový ředitel nakladatelství Albatros Ondřej Müller.
O vztahu dětí ke knihám a ke čtení už léta zní kritické hlasy. Podle průzkumů českých knihovníků ale děti knihy ještě zcela nezavrhly. Jako zábavnou činnost ve volném čase vnímá četbu skoro polovina českých dětí. Pro mnohé z nich (18 procent) je ale spojeno s nudou. Mezi dětmi existují genderové rozdíly, 59 procent dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 37 procent. S rostoucím věkem vnímají děti význam četby knih pro vzdělávání (35 procent). Třetina dětí čte knihy každý den, ale další třetina nepřečte za měsíc ani jednu knihu, ukázal průzkum v roce 2014.
Hlavním důvodem pro nečtenářství je konstatování, že čtení děti nebaví, silnou konkurencí jsou jiné aktivity - film, televize, internet, Facebook a počítačové hry. Nejvýraznější vliv na rozvoj čtenářství má rodina a škola - z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven. Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou děti malé. Pouze 12 procent českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali.
