Letošní Nobelovu cenu za literaturu dostal sedmapadesátiletý čínský autor Mo Jen, oznámila ve Stockholmu švédská akademie.
Mo Jen je prvním čínským občanem, který dostal Nobelovu cenu za literaturu, ne však prvním Číňanem. V roce 2000 ji získal čínský spisovatel Kao Sing-ťien, který žije od roku 1987 jako politický uprchlík ve Francii a jeho knihy byly v Číně zakázány.
Čínské vedení tehdy cenu pro něj odsoudilo. Stejně tak poslední Nobelovu cenu pro čínského občana - cenu za mír v roce 2010 pro disidenta Lioua Siao-poa. Podle některých čínských obhájců lidských práv si Mo Nobelovu cenu nezaslouží, protože má příliš blízko k nedemokratickému režimu.
Moovy romány dosud nebyly česky knižně vydány, vyšlo jen několik časopiseckých úryvků. Příští rok by ale měla vyjít kniha povídek Když prosem kosa projede a také román Krev a mlíko.
Švédská akademie ocenila "halucinační realismus" autorových knih, které "mísí lidové příběhy, dějiny a současnost".
"Má tak unikátní styl. Když přečtete půl jeho stránky, hned poznáte, že to je Mo Jen. Napsal 11 románů a asi sto povídek," řekl šéf Švédské akademie Peter Englund, který již Moa o ceně informoval. "Byl doma se svým otcem. Řekl, že má ohromnou radost a je současně vyděšen," dodal Englund.
Mo Jen je autorův pseudonym (vlastním jménem Kuan Mo-jie), znamená čínsky "nemluvit". Narodil se v rolnické rodině ve východočínské provincii Šan-tung, musel odejít ze základní školy a za čínské takzvané kulturní revoluce v 60. letech byl pastevcem a často žil v krajní chudobě. Po kulturní revoluci vstoupil do armády a nakonec vystudoval literaturu na univerzitě v Pekingu.
Svůj pseudonym si prý vybral proto, aby ho jeho upovídanost nedostala při psaní prvního románu do problémů a kryla jeho totožnost, když začal psát během vojenské služby.
Prorazil v roce 1987 románem Rudé pole, situovaným jako většina jeho děl na venkov. Jde o milostný příběh na pozadí války s Japonskem. Jeho filmová verze dostala v roce 1988 hlavní cenu na filmovém festivalu v Berlíně.
Podle Švédské akademie Mo Jen kombinuje fantazii a realitu, historickou i sociální perspektivu. Často se v souvislosti s jeho knihami uvádí, že jsou variantou na magický realismus. Svět jeho knih připomíná Williama Faulknera, Gabriela Garcíu Márqueze, Franze Kafku a Josepha Hellera. "Odrazovým můstkem je ale stará čínská literatura a ústní tradice," uvedla Švédská akademie.
Pro komunistu nevhodné?
"Je to pravděpodobně nejpřekládanější čínský autor současnosti. Krev a mlíko je bestseller, je však velmi drsným, surovým vyprávěním, jako většina jeho textů," řekl Denis Molčanov, který Mo Jenovy knihy překládá do češtiny.
Řada obhájců lidských práv a dalších spisovatelů tvrdí, že si cenu nezaslouží, protože má prý příliš blízko k vládnoucímu režimu. Je například zástupcem předsedy provládního Svazu čínských spisovatelů.
"Z politického hlediska zpívá stejnou melodii jako nedemokratický režim," řekl čínský obhájce lidských práv Tcheng Piao. "Myslím, že je nevhodné, aby získal Nobelovu cenu za literaturu."
Čínská média Nobelovu cenu pro Moa bezprostředně uvítala. "Je to šťastná událost pro čínskou literaturu," uvedl další místopředseda Svazu čínských spisovatelů Che Ťien-ming. Šéfredaktor provládního listu Global Times Chu Si-ťin na svém mikroblogu uvedl, že Moův úspěch je důkazem toho, že Západ se přestal soustředit jen na čínské disidenty.
Sám Mo Jen řekl agentuře Nová Čína, že je po udělení ceny "velmi šťastný". "Chci se ještě víc soustředit na psaní nových knih a tak každému poděkovat," uvedl podle agentury. "Ale myslím, že tato cena neznamená vše. Myslím, že Čína má hodně dalších velmi nadaných autorů. Jejich brilantní díla si také zaslouží i ocenění ve světě."
Mo Jen patřil před vyhlášením ceny k hlavním favoritům, spolu s Japoncem Harukim Murakamim. V posledních deseti letech osm držitelů Nobelovy ceny pocházelo z Evropy a spekulovalo se, že akademie tentokrát změní kontinent.
Zatímco loni dostal švédský držitel ceny, básník Tomas Tranströmer, deset milionů švédských korun, letos se prémie kvůli krizi snížila na osm milionů (23,2 milionu Kč).
