Vzpomínky brněnského literáta Antonína Přidala shrnuje nově vydaná kniha Lásky a lijavce. Vznikla na základě pořadů, které s Přidalem tvořila Olga Jeřábková, dlouholetá redaktorka brněnského rozhlasu. Jeřábková je také editorkou nové knihy, kterou vydalo nakladatelství Books&Pipes Publishing. Přidal loni zemřel, bylo mu 81 let.
Přidal se ve vzpomínkách vracel k dětství na Moravě a studiím v 50. letech. "Ve škole mnoho ustrašenosti, mezi učiteli i mezi žáky, mnoho frázovitých proslovů, mnoho budovatelských písní, které sotvakdo mohl brát vážně," popsal svá školní léta.
Přiblížil také práci v rozhlase v 60. letech a normalizační praxi překladatele, který se po sovětské okupaci znelíbil režimu a nesměl publikovat pod svým jménem.
Pozornost kniha věnuje i době po listopadu 1989, především práci na televizních pořadech Z očí do očí a Klub Netopýr, dramatizacím pro divadelní scény i profesorskému angažmá na brněnské Janáčkově akademii múzických umění.
Text rozšiřují vzpomínky pamětníků, spisovatelů a přátel Antonína Přidala, fotografie z rodinného archivu, dokumenty a nepublikované básně.
Přidal do češtiny přeložil díla zejména anglických a španělských autorů, z nichž nejznámější jsou Federico García Lorca, John Updike, Joseph Heller či Galway Kinnell. Kromě Knihy nesmyslů Eduarda Leara je asi nejznámějším Přidalovým překladem humoristická kniha Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád.
V roce 2015 Přidal po 23 letech básnické odmlky vydal sbírku Zpovědi a odposlechy. "Poezie je jazyk, do něhož se dá přejít, když vás ostatní řeči nechají na holičkách," uvedl tehdy.
