Návrat do minulosti
Novinky na pultech: díla o antiklerikalismu, Václavu II. i jezuitech

Na tuzemském knižním trhu se na přelomu roku objevilo několik děl, která se nebeletristickým způsobem zabývají historií. Jedná se například o práci kolektivu autorů Český antiklerikalismus, studii Středověk v nás od Martina Nodla, epos Vilém ze země Slovanů autora Oldřicha z Etzenbachu z okruhu dvora Václava II. nebo monografii Václav II. Král na stříbrném trůnu od Jana Libora.

"Do stejné skupiny publikací patří také kniha Purkmistrova dcera od Stevena E. Ozmenta, která popisuje normy spořádaného měšťanského života v době baroka a dílo Čeští jezuité objevují Nový svět, v němž editor Pavel Zavadil shromáždil korespondenci českých jezuitů ze 17. a 18. století," uvedla Potměšilová.

Autoři Stanislav Balík, Lukáš Fasora, Jiří Hanuš a Marek Vlha v práci Český antiklerikalismus pojímají antiklerikalismus jako součást procesů provázejících budování evropských národních států a jejich politických institucí. Antiklerikalismus je v jejich očích součástí "ambivalence moderny", která se vyznačuje střetem identit a proměnou životních orientací a mentalit.

Martin Nodl se v esejisticky pojaté práci Středověk v nás zamýšlí nad moderností dnešního světa. Na příkladech středověkého a současného vnímání času, prostoru, prožívání dětství a stáří, vztahu k penězům, k uzavírání manželství nebo k migracím na větší vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.

Epos Vilém ze země Slovanů vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu je nejasný, ve svém starším díle o Alexandru Velikém tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských panovníků. Dílo je dnes téměř zapomenutou literaturou i historickým pramenem.

Nové pohledy na předposledního přemyslovského panovníka založené na studiu pramenů i moderní literatury přináší publikace Václav II. Král na stříbrném trůnu od Jana Libora. Václava II. zobrazuje jako panovníka s bystrým úsudkem a silnou vůlí, jako jedince na vrcholu společenské pyramidy, kterému není nic lidského cizí.

V knize Purkmistrova dcera si Steven E. Ozment za hrdinku vybral osud dcery purkmistra z Halle v Bádensko-Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla bohatou rodinnou domácnost, ale uspokojení hledala v extravagantním sexuálním životě. Protože obyvatelé města považovali její chování za nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský úřad, předmětem soudního vyšetřování.

Editor Petr Zavadil do rozsáhlého výboru z korespondence českých jezuitů z let 1657 až 1741 pod názvem Čeští jezuité objevují Nový svět zahrnul popisy jejich evropských cest do Itálie a Španělska a výjimečně i do Portugalska, ale především listy ze zámořských misií do Karibské oblasti, Mexika, Střední a Jižní Ameriky a do Tichomoří. Čeští jezuité poznali a popsali prostředí jihoamerických velehor, amazonského pralesa, vyprahlých mexických hor, tropické prostředí palem a pláží na tichomořských ostrovech. Jedná se o unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.