Kdo by předpokládal, že kniha Předčasná úmrtí byla na dlouhou dobu posledním počinem Tomáše Čechtického, mýlil by se. Po půl roce vychází v edici Úmrtí zapsaná do dějin další z knih nazvaná tentokrát Nečekaná úmrtí, přičemž nejen názvem, ale i tematicky navazuje na předchozí, úspěšný titul vydavatelství Empresa Media.
Vylíčené osudy vybraných osobností jako by veskrze odpovídaly tragice antických důrazů. Výzva k tomu "žít život krátký, ale slavný" však dostává v těchto konkrétních případech ještě trpčí příchuť. Je třeba si říci, co po zesnulých zbývá. Předně je to nedokončené, nezavršené dílo; ze strany rodiny pak (převážně) opuštěné partnerky, milující ženy, ale třeba - i v době úmrtí - zatím ještě nenarozené děti.
O šíři zvučných jmen však ani tentokrát čtenář nepřijde - a nezúží se ani záběr ryze historický. Od výchozí klíčové postavy českých dějin, svatého Václava, dospěje autor až k osobnostem období moderní éry. Čtenář se však nemusí obávat, že by jej autor Tomáš Čechtický plánoval umořit pouhým retrospektivním výčtem. Klíčem k řazení osobností napříč knihou je skutečně tragédie nečekané smrti.
Nezavršené dílo je, jak už bylo zmíněno výše, také jedním z hlavních témat publikace. Na mnoha místech knihy se ale ukáže, že ryze historická, dějinná ztráta nedokáže překrýt tragiku hlubší, a to tragiku osobní bolesti aktérů události:
"Luděk mi řekl, ať zahodím cigarety, že uděláme Markétě sourozence," zazní například z úst Renaty Čajkové, tehdy šťastné manželky československého hokejisty. Až do osudové chvíle, kdy v souboji s košickým hráčem Antonem Bartanusem její muž narazil hlavou na mantinel. "Už jsme to nestihli," dodává. "Zbývalo mu pět dní..."
Autorovi také nelze upřít talent pro dramatickou zkratku. Na velmi malém prostoru dokáže biografii dané osobnosti velmi konkrétně a až s netečnou lehkostí a dějovou přehledností předat, aniž zároveň textu upře strhující charakter. K výslednému efektu, ke kterému by mnozí využili spíše rozsáhlé psychologizace, mu postačí vstřícná, přesto strohá popisnost, prosté líčení a dobře umístěná přímá řeč. A neostýchá se pouštět ani do odvážnějších tvrzení, která mohou zatočit se zažitým soudobým míněním a interpretačním klišé:
"Václavova role je už déle než tisíc let interpretována dvojím způsobem. Je kníže mazaný diplomat a zachránce Čechů, nebo devótní vazal Sasů? Jeho mladší bratr Boleslav I. Ukrutný si myslí to druhé. (...) Je vskutku obratný: zabije bratra, potom ho svatořečí a na obojím vydělá. Svatý Václav jako patron Čechů je mýtus. Oním rekem na koni a zakladatelem státu je jeho vrah."
Vedle mužských postav, kde se čtenáři kromě svatého Václava a Luďka Čajky dále potkají se životy osobností Karla Hašlera, Vladimíra Boudníka, Rudolfa Poplera, Viléma Heckela, Jiřího Šlitra, Aloise Rašína a mnohých dalších, se objeví také trojice žen, jmenovitě svatá Ludmila, Jana Rybářová a Anna Letenská. Ludmilu uškrtí pár mordýřů a Annu Letenskou poslední den filmového natáčení, po závěrečné klapce, odvážejí do likvidačního koncentráku Mauthausen.
"Kino bouří smíchem. Anna Letenská perlí v roli hubaté domovnice Koubkové. Je to její parketa. Přitom zemřela po kulce do týla již před dvěma měsíci."
Jana Rybářová si jako jediná z žen sahá na život a otráví se plynem. Ale není jediná z vyjmenovaných, kdo volí před životem únik v podobě sebevraždy - i když ne vždy byla úplně chtěná: chorobně žárlivý Vladimír Boudník se demonstrativně věší v okně na vlastní kravatě. Jenže pomoc ne a ne přijít...
ZAJÍMÁ VÁS VÍCE OSUDŮ SLAVNÝCH OSOBNOSTÍ, JEJICHŽ ŽIVOT UKONČILA NEŠŤASTNÁ NÁHODA, PŘÍPADNĚ JINÝ DRUH TRAGICKÉ SMRTI? VÍCE SE DOČTETE V PUBLIKACI PŘEDČASNÁ ÚMRTÍ ZAPSANÁ DO DĚJIN NAKLADATELSTVÍ EMPRESA MEDIA, KTERÁ VYCHÁZÍ PRÁVĚ TEĎ!