Stále více bestsellerů vychází v poslední době vedle klasické textové podoby zároveň jako komiks. Stephen King, Richard Stark, Stieg Larsson... Spisovatel Chuck Palahniuk vydal dokonce pokračování slavného románu Klub rváčů rovnou jen v kreslené verzi.
Zatímco filmaři se ve valné většině spokojí se zploštěním a trivializováním předlohy, komiksoví autoři dokážou knize kromě atraktivního vizuálního doprovodu vtisknout zcela nový úhel pohledu. V poslední době se to povedlo třeba úchvatnému "remake" fantasy ságy Temná věž z pera Stephena Kinga nebo graficky podobně vypiplané noir Parker: Lovec od klasika Donalda E. Westlakea.
Svět bezbřehé fantazie Stephena Kinga jako by se vzpíral jakékoli další interpretaci. Vypravěč, jehož síla spočívá především v mistrné charakterizaci postav a pozvolném budování atmosféry strachu, kraluje především na stránkách knih. Na prstech jedné ruky bychom spočítali filmové adaptace, které jeho předlohám nedělají ostudu. A jakkoli jde o filmy, které vešly do pomyslné dvorany klasických snímků - Osvícení v režii Stanleyho Kubricka, Stůj při mně Roba Reinera nebo Vykoupení z věznice Shawshank Franka Darabonta - stále jako bychom zůstávali kdesi na povrchu.
Převyprávět Kinga tak, abychom nedostali do rukou jen upachtěnou ilustraci, znamená snažit se jít opravdu na dřeň a nabídnout zcela novou interpretaci, která obstojí i jako samostatné dílo. Nejdeli to na filmovém plátně, mohlo by se zadařit v případě komiksu. Nedávno se na pultech objevila první část adaptace Kingovy fantasy série Temná věž. Obrazy, které se autorovi zjevovaly při psaní před očima, zhmotnil jedinečným způsobem výtvarník Jae Lee s pomocí koloristy Richarda Isanovea.
Syrové retro
Komiks Temná věž uhrane už od první stránky a s každou další atakuje čtenářovu představivost novými znepokojivými výjevy plnými nespoutané fantazie. Propracované detaily, ostré střihy a všudypřítomný pocit neustálého ohrožení. "Jae Lee dává svou rozevlátou kresbou Temné věži snovou atmosféru noční můry, dělá z knížky mnohem více legendu či mýtus," podotýká Jiří Pavlovský z vydavatelství Crew, které českou verzi Temné věže uvedlo na tuzemský trh.
Na papíře je dovoleno vše a výtvarníci společně s autorem scénáře Peterem Davidem tuto příležitost využili na sto procent. Troufám si tvrdit, že dojde-li kdy na filmovou verzi Temné věže, bude se muset hodně snažit, aby dosáhla alespoň srovnatelného účinku s komiksovou.
Další žánrovou novinkou je Parker: Lovec. Komiks na motivy klasika drsných noirových detektivek Richarda Starka, vlastním jménem Donald E. Westlake. Parker je Starkova životní postava, věnoval jí čtyřiadvacet románů, jeho dílo inspirovalo filmy Odplata (1999) s Melem Gibsonem nebo Ukradený diamant (1972) s Robertem Redfordem.
Komiksová verze nabízí vrcholný čtenářský zážitek, kvalitní scénář je podpořen jedinečným grafickým zpracováním, kdy výsledek evokuje staré pulpové romány. Autorem je Darwyn Cooke a jak podotýká Jiří Pavlovský: "...jeho komiks je zažloutlé retro s kresbou jednoduchou a drsnou jako hrdinové. V jeho případě už ani tak nejde o adaptaci jako o destilaci, kdy ponechává to základní a syrové."
Salanderová na několik způsobů
Komiksové adaptaci se nevyhnul ani jeden z nejúspěšnějších literárních počinů poslední doby, série Milénium Stiega Larssona, k níž nedávno přibyl čtvrtý díl z pera Davida Lagercrantze Dívka v pavoučí síti. Lze předpokládat, že se i tato kniha dočká komiksového zpracování, zatím je na trhu původní trilogie ve zpracování autorského týmu Denise Minaová, Andrea Mutti, Antonio Fuso a Leonardo Manco. Při srovnání s filmovými přepisy z produkce evropské (adaptace Larssonovy trilogie v hlavních rolích s Noomi Rapaceovou a Michaelem Nyqvistem) i americké (film Davida Finchera Muži, kteří nenávidí ženy s Danielem Craigem a Rooney Maraovou) komiksové zpracování rozhodně nehraje druhé housle.
Dynamická kresba a střídání detailů a celků svým rytmem odpovídají dramatickému ději. Adaptátoři nepodlehli snaze odvyprávět a zaznamenat každý detail z předlohy, tudíž komiks není upovídaný, častěji než dialogem vypráví obrazem. Nejpůsobivější jsou okamžiky zdánlivého klidu a ticha, kdy se díváme do očí hackerky Lisbeth Salanderové. Z jejího pohledu plného smutku a zároveň odhodlání mrazí tak, jak se to dosud žádnému filmovému přepisu nepodařilo.
Město pod městem
Milénium je případ, kdy si komiksovou verzi vyžádal trh. Knihy Stiega Larssona se staly globálním bestsellerem a bylo jen logické, že po filmových adaptacích se dychtivým fanouškům nabídne i komiks. Prodeje v Česku nebyly ale v porovnání s románovou sérií nijak oslnivé. Podle údajů vydavatelství Host se první části úvodního dílu Muži, kteří nenávidí ženy prodalo přes 1400 výtisků. Druhé části ale už jen osm set a u dalších pokračování se čísla pohybují kolem pěti set výtisků. Důvod?
"Nejsme zavedené komiksové nakladatelství. Nikdo u nás komiks nehledá. Spojitost tady samozřejmě byla, jsme vydavatelé Larssona, ale jinak jde o krok na zcela neznámé území. Je to jednorázový projekt na poli komiksu pro dospělé, první a asi i poslední," řekla TÝDNU Dana Blatná z Hostu.
Komiksoví tvůrci sahají častěji po knihách, které vyprávějí příběhy z fantaskních světů, kde se obrazové zpracování přímo nabízí. Názory na něj se pak logicky často různí. Jako třeba u klasika žánru Neila Gaimana, před jehož komiksovou sérií Sandman nelze chodit jinak než v uctivém předklonu. Jedním z nejznamenitějších Gaimanových románů je městská fantasy Nikdykde o Londýňanovi Richardu Mayhewovi, kterému se jednoho dne otevřou dveře do tajuplného světa naruby zvaného Podlondýn, kde se setká s inteligentními krysami, tajuplným markýzem de Carabas nebo padlým andělem z bájného města Atlantida. S komiksovým remakem Nikdykde z pera kreslíře Glenna Fabryho měli někteří Gaimanovi fanoušci problém. Je prý příliš barevný. K duchu románu by se podle nich hodila střídmější kresba, nejlépe černobílá s důrazem na stíny a temná zákoutí. Jiní čtenáři měli ale odlišný názor, Fabryho precizní kresba podle nich dodává Gaimanovu světu správně barvotiskový rozměr.
Kreslený král dramatiků
Převést do forem kreslených panelů lze víceméně jakýkoli příběh, a tak není divu, že komiksu neunikl ani nejslavnější dramatik všech dob William Shakespeare. Do parády si ho vzali dokonce kreslíři, kteří přetavili jeho věčné komedie a tragédie do podoby japonského komiksu manga.
V edici nazvané výmluvně Manga Shakespeare jsou na tuzemském trhu k mání svazky Romeo a Julie, Richard III., Hamlet a Sen noci svatojánské. Je chvályhodné, že libreto vychází z překladu Martina Hilského, tedy z jazykového hlediska nejde o žádný šunt. Proti kresbě rovněž nelze nic namítat - jste-li jen trochu tolerantní shakespearovec. Na druhé straně v případě textově bohatých a mnohovrstevnatých Shakespearových děl v tomto případě nutně dochází ke zjednodušení a výsledkem je jakýsi popový remix hutného "rockového" originálu. Jako vstupní brána do bohatého dramatikova světa ale mohou tyto pokusy fungovat.
Zemřela matka...
Komiksového zpracování se nedočkaly jen zahraniční literární poklady, ale i tuzemské. Klasikou z nejklasičtějších je Kytice. Nechce se vám či vašim dítkům prokousávat se Erbenovými verši? Zkuste sobě/jim podstrčit komiksové zpracování z pera deseti kreslířů, namátkou Báry Čechové, Jana Černého, Adriana Kukala nebo Miroslava Vodičky z nakladatelství Garamond. Co balada, to svébytný literárně-výtvarný počin respektující předlohu. A že je to znesvěcení povinné školní četby? Co by potom byla barvotisková a kýčovitá filmová adaptace režiséra F. A. Brabce?
K mání je rovněž komiks na motivy dobrého vojáka Švejka, i když v tomto případě jde spíše o kuriozitku, kterou si oddaný znalec Haškova díla v rychlosti prolistuje, zařadí do knihovny a dále se bude opět zaobírat románem. Od Haška není příliš daleko k Bohumilu Hrabalovi, jehož Příliš hlučná samota se dočkala rovněž "obrázkového" zpracování. Na výtvarné podobě mezinárodní adaptace se podílela trojice francouzských výtvarníků Ambre, Valérie Bergeová a Lionel Tran. Není to poprvé, co se Hrabalovo dílo potkalo s Francií, v roce 1994 měl v kinech premiéru film Příliš hlučná samota v režii Věry Caisové s Philippem Noiretem, Jeanem-Claudem Dreyfusem, Vlastimilem Brodským nebo Jiřím Menzelem.
Zlo v nás
Známých literárních děl v komiksovém převleku je k mání nespočet, přičemž rozhodně nejde jen o akční nebo dobrodružné tituly. Je libo začíst se do nové verze humoristické klasiky Tři muži ve člunu? Prohlédnout si, jak se adaptátoři vypořádali s Robinsonem Crusoem, Knihou džunglí, Johankou z Arku nebo Psem baskervillským? Nebo snad nahlédnout společně s Alenkou do světa za zrcadlem, který si vysnila geniální mysl Lewise Carrolla? Možné je všechno.
Najdou se i autoři, kteří komiks shledávají tak pozoruhodnou formou vyjádření, že jí dávají přednost před psaným slovem. Americký spisovatel Chuck Palahniuk, autor románů Program pro přeživší, Zalknutí, Strašidla, Snuff a hlavně Klub rváčů, který kongeniálně uchopil a zpracoval režisér David Fincher s Bradem Pittem a Edwardem Nortonem, shledal příběh vypravěče románu Jacka tak nosným, že mu věnoval komiksové pokračování. Odehrává se deset let po událostech prvního dílu a jeho česká verze by měla vyjít už v září.
"Jack není z různých důvodů stále šťastný a přemýšlí, zda by štěstí nedosáhl, kdyby potlačil divokou, tvůrčí stránku své osobnosti. Toho Tylera Durdena, kterého v sobě každý máme," prohlásil o Klubu rváčů 2 a zlém alter egu hlavního hrdiny Palahniuk. "Možná se ukáže, že Tyler není jen něčím, co vzniklo ve vypravěčově hlavě, nýbrž že tu existuje celá staletí." První pravidlo Klubu rváčů sice zní jasně - o Klubu rváčů se nemluví. Ovšem vrátí-li se k němu sám jeho stvořitel, nadto v tak energickém obrazovém zpracování, jdou pravidla stranou.
