Devítidílný komiksový cyklus Češi na motivy seriálu ČT České století historika Pavla Kosatíka, je kompletní. Na sklonku roku vyšly sešity věnované rokům 1938 a 1948. Spojují je ilustrace od mladé generace českých kreslířů. Co autor, to jiné vidění historie.
Loňský rok znamenal pro český komiks velký posun - hned několikrát se totiž potvrdilo, že médium zažité spíše jako pokleslá zábava teenagerů dokáže zpracovávat i témata z historie a "vyšších pater" kultury. Po životopisném Zátopkovi Jana Nováka a Jaromíra 99 lze do tohoto proudu zařadit i nedávnou komiksovou aktualizaci Erbenovy Kytice a především poslední dva díly z cyklu Češi vzniklé na motivy seriálu České televize od Pavla Kosatíka, České století. Devítidílný cyklus před Vánoci zakončily dva sešity: 1938. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi (Kosatík, Jislová, 2. díl) a 1948. Jak se KSČ chopila moci (Kosatík, Osoha, 4. díl).
Obsahově je spojuje osoba prezidenta Edvarda Beneše, vizuálně pak to, že ilustrace byly svěřeny mladým komiksovým autorům tzv. Generace 2.0. Štěpánka Jislová (1992) před čtyřmi lety vyhrála soutěž CZ.Komiks pro začínající komiksové autory s knihou Strom, Karel Osoha (1991) studuje animaci na VŠUP a jako mladý talent se zviditelnil především na posledním ročníku Komiksfestu.
Oba autoři se se scénářem Pavla Kosatíka poprali po svém - ani jeden z nich nekopíruje scény z televizního seriálu. Štěpánka Jislová zdůrazňuje vliv žen na rozhodování vlivných mužů. Příběh mnichovské zrady postavený na morálním dilematu prezidenta Edvarda Beneše začíná náhodným setkáním prezidentského páru s pozdějším kolaborantem Emanuelem Moravcem a jeho milenkou a knihu pak symbolicky uzavírá Moravcovou svatbou, na které vlají vlajky s hákovým křížem. Osoha zase taktizování komunistických špiček v čele s Klementem Gottwaldem, které střídají scény z porad demokratických ministrů, prokládá příběhem Vontů bojujících v pražských uličkách za záchranu svého klubu, který je v televizní adaptaci upozaděn.
Mladí kreslíři se nebojí pracovat se symboly. Okamžik, kdy se rozhodovalo o válce a míru, přeměnila Jislová na obálce knihy v podobenství pistole a psacího pera (i když ve scénáři se pracuje s dvojicí box vs. šachy). Za zmínku stojí i hříčka s uniformami, které uvozují jednotlivé kapitoly - od vzorně poskládané výstroje českého vojáka očekávajícího mobilizaci po německý mundůr s nacistickými znaky. Autorka si hraje i s barvami, které gradují (resp. se utlumují) podle vývoje příběhu. Osoha na titulní straně ztvárnil Klementa Gottwalda s blahosklonným výrazem, vystupujícího z černého mraku nad městem. Záře z jeho rukou může znamenat zkázu i spásu - co z toho nastane, v tom lidé v revolučním roce 1948 ještě jasno neměli. Na rozdíl od Jislové, která jednotlivé scény zpracovává jako by šlo o filmové záběry (střídá detaily a celkové pohledy, vytváří imaginární obrazy - např. stín Hitlera nad Benešovým stolem v předvečer Mnichovské dohody), se Osoha věnuje spíše jednotlivým postavám a jejich gestům a výrazům.
Seriál se na televizních obrazovkách objevil na podzim 2013, kdy vyšla i jeho první komiksová adaptace věnovaná roku 1918. V ní prezident Tomáš Garrigue Masaryk z pera Petra Nováka vystupoval jako boxer bijící se za český stát. Každý z devíti dílů knižní série ilustroval jiný výtvarník. Na konci všech sešitů jsou medailonky skutečných historických postav i sled událostí. Spolu se seriálem tak komiksoví Češi můžou tvořit poutavou učební pomůcku do hodin dějepisu.
