Básník Otokar Březina, který se narodil 13. září 1868, je považován za nejvýznamnějšího představitele českého symbolismu. Samotářský básník, jenž nacházel inspiraci ve filozofii a také u francouzských mystiků, psal také eseje a prózu. Březinův volný verš se stal vzorem nejen pro jeho současníky, ale svou nosností, hudebností a plností i pro moderní českou poezii dvacátých a třicátých let minulého století.
Březina, jenž byl vícekrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu, se narodil jako Václav Jebavý. V Telči vystudoval reálku a poté působil jako učitel mimo jiné v Nové Říši na Jihlavsku. Tam také v letech 1895 až 1901 vznikla jeho nejzávažnější díla - básnické sbírky Tajemné dálky, Svítání na Západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu a Ruce. Poslední léta života strávil v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku, kde v roce 1929 zemřel a kde je také pochován.
