Památník národního písemnictví je největší muzeum. Slaví 60

Majestátní svazky starých rukopisů v kožených vazbách se zdobnými iluminacemi tiše spočívají v šeru regálů Památníku národního písemnictví (PNP) ve Strahovském klášteře v Praze. O skvosty, které mapují vývoj literatury a knižní kultury v českých zemích včetně sbírky děl výtvarného umění, pečuje památník již 60 let. Z asi 65 milionů předmětů v muzeích a galeriích ČR uchovává PNP více než desetinu - na sedm milionu archiválií, knih a výtvarných děl, což PNP řadí k nejvýznamnějším evropským sbírkám. Expozice o vývoji české literatury byla v PNP otevřena 8. května 1953.

Památník ale čelil v posledních letech jiným výzvám, než je shromažďování a správa literatury a knižní kultury. V roce 2007 totiž ministerstvo kultury uvažovalo o zániku PNP a jeho sloučení s jinými institucemi. Po vlně odporu odborníků ale ministerstvo instituci zachovalo. Druhým byl soudní spor o nové sídlo památníku.

PNP totiž poté, co stát počátkem 90. let vrátil premonstrátům jeho dosavadní sídlo Strahovský klášter, hledal nové prostory. V roce 2005 rozhodla vláda o převodu objektu bývalého čínského velvyslanectví v Bubenči na PNP a v roce 2006 přidala ještě jeden objekt. O ně se však památník soudil s Prahou, definitivně bylo rozhodnuto až loni v září, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že budova bývalého čínského velvyslanectví, tzv. třetí Petschkova vila, patří PNP.

Po rekonstrukci má být v této bubenečské vile v ulici V sadech v přízemí dlouhodobá výstava novodobé české literatury, víceúčelový sál a kavárna. V dalších patrech památník plánuje centrální studovnu a kanceláře. Pod budovou má vzniknout nový depozitář pro nejvzácnější archiválie a sbírkové předměty.

PNP vznikl v 50. letech 20. století poté, co byli 14. dubna 1950 premonstráti donuceni opustit Strahovský klášter. V roce 1952 byl zde založen založen Památník národní kultury (PNK), jenž převzal Strahovský klášter včetně fondů Strahovské knihovny (130 tisíc svazků) a fondů klášterních knihoven (400 tisíc svazků). PNP jako muzeum české literatury vzniklo z PNK v roce 1953.

Poté, co byl v červenci 1990 Strahovský klášter na základě zákonů o zmírnění křivd způsobených církvím vrácen premonstrátům, se PNP stal nájemcem části klášteru. Sbírka PNP pak byla uložena i v 11 dalších, pronajatých a většinou mimopražských depozitářích (například na Kladně, v Čáslavi, Chrudimi, Opočně, na zámku Staré Hrady či na zámku Duchcov). Přesto památník pečuje i o současnou knižní kulturu soutěžemi o Nejkrásnější české knihy a krátkodobými výstavami doma i v zahraničí.

Páteř muzea tvoří literární archiv, knihovna a oddělení uměleckých sbírek. V tisících kartónových krabic schraňuje podstatnou část "papírové" pozůstalosti velikánů české literatury - Karla Havlíčka Borovského, Boženy Němcové, Jana Nerudy, Karla Čapka či Jaroslava Seiferta. Kořeny archivu spadají až do roku 1818, kdy byl založen při Národním muzeu a k památníku přivtělen v roce 1964.

Knihovna památníku opatruje vedle starých tisků hlavně literaturu obrozeneckou a z období romantismu, modernu z přelomu století, meziválečnou avantgardu a literaturu 60. let včetně exilové a samizdatu. Jsou tu i vzácné bibliofilie, individuální exempláře knih s poznámkami a autografy a také knižní celky z pozůstalosti českých spisovatelů, vědců a výtvarníků. Oddělení uměleckých sbírek spravuje kresby a grafické listy, ilustrace a exlibris, ale i obrazy či plastiky.