Poprvé v kompletní podobě, tak, jak to zamýšlel sám autor, vycházejí paměti Václava Marii Havla, otce dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla. Více než devítisetstránková publikace obsahuje více než 300 dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina dosud nebyla publikována. Knihu lze podle nakladatele číst nejen jako poutavé vyprávění významného podnikatele, který mimo jiné dobudoval Palác Lucerna a založil novou pražskou čtvrť Barrandov, ale i jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin.
Knihu nazvanou Václav M. Havel: Mé vzpomínky vydává Knihovna Václava Havla a 25. září ji v 19.00 představí ve svém sídle v Ostrovní ulici v Praze. Hostem bude druhý syn autora pamětí, vědec Ivan M. Havel a redaktoři Jana Čechurová, Jan M. Heller a Pavel Hájek.
Václav Maria Havel (1897 až 1979) byl synem stavebního podnikatele a zakladatele pražského paláce Lucerna Vácslava Havla, bratr filmového producenta Miloše Havla a zeť diplomata a novináře Huga Vavrečky. Za první světové války se jako student účastnil domácího protirakouského odboje, v letech 1918 a 1919 byl první předsedou Svazu československého studentstva a jedním z iniciátorů založení Studentské kolonie na Letné a koleje Budeč, na jejichž výstavbě se podílel.
Václav Maria Havel byl neúnavným organizátorem studentského spolkového života první republiky a hluboce přesvědčený a sociálně cítící demokrat. Byl spřátelený s Tomášem Garriguem Masarykem a byl prezidentem pražského Rotary klubu. V době nacistické okupace spolupracoval s domácím odbojem.
Postavil mimo jiné vilovou čtvrť na Barrandově spolu s velkým společenským areálem Barrandovské terasy, jeho bratr Miloš Havel založil Filmové továrny AB na Barrandově.
Po znárodnění veškerých podniků rodiny Havlových pracoval v letech 1949 až 1952 jako plánovač v Lucerně, od roku 1952 jako vedoucí provozního oddělení sokolského družstva Vzlet, později jako úředník ČSTV. V roce 1949 byl vězněn tři měsíce ve vyšetřovací vazbě na Pankráci.
