Spisovatel a novinář Josef Holeček, který se narodil 27. února 1853 v selské rodině ve Stožicích u Vodňan, ze do dějin české literatury zapsal zejména jako autor románu Naši. Tuto desetidílnou kroniku jihočeského venkova psal Holeček od konce 80. let 19. století prakticky až do smrti v březnu 1929. Dnes už ale monumentální dílo čte jen málokdo a autorovo jméno je známé hlavně díky rušné ulici na Smíchově, pojmenované po Holečkovi už za spisovatelova života.
Podle otcova přání se měl Josef Holeček původně stát knězem, už na táborském reálném gymnáziu ho ale zaujaly osudy Slovanů na Balkáně, kam po studiích odcestoval. V polovině 70. let působil jako vychovatel v Záhřebu, zároveň jako zpravodaj Národních listů psal o povstání v Hercegovině nebo boji Černohorců s Turky. Po návratu do vlasti se Josef Holeček usadil v Praze, kde vydával Slovanské listy a později dlouhá léta vedl slovanskou rubriku v Národních listech.
Jako spisovatel se věnoval hlavně dvěma tématům - životu na jihočeském venkově a šíření povědomí o slovanské vzájemnosti, kromě Balkánu navštívil také Rusku. Poněkud nečekaně se ale Holeček věnoval i finskému národnímu eposu Kalevala, kvůli jeho překladu do češtiny se dokonce naučil tento jazyk. Na převodu rozsáhlého díla pracoval celou dekádu a jeho přebásnění Kalevaly (mimochodem dodnes jeho jediný překlad do češtiny) vyšlo poprvé v letech 1894 až 1895.
