Dobrodružství trosečníka
Příběh Robinsona Crusoa je jednou z nejvlivnějších knih historie
25.04.2019 06:30
Román anglického spisovatele Daniela Defoa s názvem Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoea, námořníka z Yorku, stále ohromuje malé i velké čtenáře, protože její autor vsadil na přirozenou lidskou touhu po dobrodružství a objevování. Robinsona četl snad každý kluk a téměř při každé příležitosti se malí čtenáři snažili prožít alespoň náznaky toho, jaké je to žít jako trosečník na opuštěném ostrově. Robinson, který se stal předobrazem řady dalších knih, vyšel poprvé před 300 lety, 25. dubna 1719. V Česku je román známý hlavně z převyprávění Josefem Věromírem Plevou, který si původní text britského autora upravil.
Dodnes se vedou spekulace o tom, čí osudem se při psaní Defoe inspiroval. Nejčastěji se uvádí, že hlavní inspiraci našel v příběhu skotského námořníka Alexandra Selkirka, který byl v září 1704 na svou žádost vysazen jen s osobními věcmi na opuštěném ostrově Más a Tierra u chilských břehů kvůli neshodám s kapitánem. Teprve po čtyřech letech a čtyřech měsících u ostrova zakotvila britská loď a Selkirka odvezla zpět do civilizace. Ostrov ležící 670 kilometrů od břehů Chile nese dnes jméno Ostrov Robinsona Crusoe.
Není ale zcela zřejmé, zda se Defoe a námořník někdy setkali. Protože se ale o Selkirkově pobytu na ostrově tehdy dost mluvilo i psalo, mohl Defoe jeho příběh využít. Dokonce i dva důstojníci z lodi, která Selkirka zachránila, jeho příběh sepsali a publikovali a takových knih vyšlo před tou, kterou napsal Defoe, hned několik.
Defoe svého knižního hrdinu nechal na opuštěném ostrově dlouhých 28 let. Robinson Crusoe se při své plavbě po přepadení piráty dostane do otroctví, ze kterého se mu však podaří uprchnout a na širém moři jej zachrání loď mířící do Brazílie. Tam se z Crusoa stane majitel plantáže cukrové třtiny. Aby pro práci na plantáži získal další otroky, vydá se pro ně osobně do Afriky. Loď však ztroskotá a Crusoe se sám ocitne na opuštěném ostrově. Jediné, co mu zůstane, jsou věci, které se mu podaří vytahat z trosek lodi na břeh. Také Selkirk měl s sebou například pušku a střelný prach, tabák, sekeru, nůž a kotlík, bibli nebo několik navigačních přístrojů a pár knih.
Divoch Pátek
Robinson - stejně jako Selkirk - postupně přemění ostrov ve svůj nový domov. Postaví chýši, ochočí si zvířata, dokáže si sestrojit jednoduché nástroje, obdělává půdu a dokonce si peče chléb. Pečlivě si vede kalendář a čte bibli.
Při jedné z obhlídek ostrova narazí na divoké lidožrouty. Ti se právě chystají slupnout jiného divocha. Robinson ho zachrání a dá mu jméno Pátek. Život na ostrově pak sdílejí spolu a podaří se jim zachránit ještě dva lidi z rukou lidožroutů, Pátkova otce a španělského zajatce. Po více než 28 letech pobytu na ostrově odjede s anglickou lodí i s Pátkem do Anglie, na ostrov se ale po sedmi letech vrátil.
Který ostrov je Robinsonův, je ale dosud nejasné. Defoe svůj příběh situoval k ústí Orinoka, tedy do karibské oblasti. Udal i zeměpisné souřadnice velmi blízké ostrovu Barbados. Podle jiných se jedná o blízký ostrov Tobago.
Zkrácená verze
Kniha se řadí do období anglického osvícenství. Francouzský filozof a spisovatel Jean Jacques Rousseau ji dokonce považoval za vrcholné dílo tehdejší literatury. Obrovská popularita knihy podnítila řadu variací jak u anglických, tak i u mnoha dalších evropských spisovatelů a slovo "robinzonáda" se stalo synonymem pro celý žánr. Po velikém úspěchu románu napsal Defoe ještě roku 1719 druhý díl The Farther Adventures of Robinson Crusoe (Další dobrodružství Robinsona Crusoe), ve kterém se Robinson stává moralizujícím obchodníkem. Na toto dílo volně navazují Vážná přemýšlení o Robinsonovi Crusoe (Serious Reflections of Robinson Crusoe) z roku 1720.
Česky vycházela Robinsonova dobrodružství od 70. let 19. století; předtím od 30. let vycházela v Praze německy. Všechny knihy se více či méně držely originálu, až přišel v 50. letech Plevův text, který v knize učinil zásadní změny. Pleva například zkrátil pobyt trosečníka na ostrově. Edice věrnější originálu začaly vycházet až od 90. let a největší publicitu měla asi kniha Františka Novotného v Albatrosu v roce 2005 - možná i proto, že Novotný sám má zkušenosti s plavbou.
Představivost českých čtenářů umocňují působivé ilustrace ať už do Zdeňka Buriana nebo Adolfa Borna. "Když jsem dostal tuhle knížku ve svých 12 letech, tak jsem věděl, že bych k nim chtěl dělat obrázky. A to se mi splnilo, ilustroval jsem je a ještě jsem pak dělal se Stanislavem Látalem celovečerní loutkový film. Byl to splněný klukovský sen, je to bezvadný, že se to někdy podaří," řekl kdysi Born.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.