Spisovatelům se stále nedaří náležitě vstřebat a popsat novou historickou epochu, která nastala po 11. září. Žádný román o útocích se nestal absolutním bestsellerem ani nepopsal změnu kolektivního ducha společnosti. Přitom slavní spisovatelé jako John Updike, Martin Amis, Ian McEwan a Don DeLillo mají na svém kontě beletristické dílo o 11. září. Ani jeden z nich s ním nezaznamenal výraznější úspěch.
Norman Mailer kdysi poradil jinému spisovateli, aby počkal deset let, než se pustí do románu o 11. září. Tak dlouho totiž podle něj potrvá události z toho dne pochopit. Odhad tohoto předního newyorského romanopisce a novináře, který zemřel v roce 2007, byl ale možná ukvapený. Zatímco si svět připomíná desáté výročí útoků, literární kruhy stále čekají na zásadní dílo o tomto tématu. Podobně jako vlivem 11. září na americkou kinematografii (čtěte ZDE), se tímto tématem zabývala agentura Reuters.
Na pultech knihkupectví se objevuje množství pamětí, vyprávění přeživších, válečných příběhů z Iráku a beletristických děl pojednávajících o 11. září a jeho důsledcích, tedy literatura faktu. Ale "co se týče umělecké produkce po 11. září, převažuje escapismus..., který naznačuje touhu vyhnout se střetu se složitostmi nového světa, v němž se nyní nacházíme," řekl novinář Lawrence Wright, který získal Pulitzerovu cenu za knihu The Looming Tower: Al Qaeda and the Road to 9/11 (Tyčící se věž: al-Kajda a cesta k 11. září).
"Od 11. září se změnil svět i naše kultura, ale ještě jsem nenarazil na žádnou knihu, film, báseň či píseň, která by zachycovala, jací teď jsme, a pomohla nám redefinovat naši roli v tomto novém světě po 11. září," dodal Wright.
Mnozí ze slavných spisovatelů psali svou beletrii buď z pohledu teroristů nebo vykreslili éru po útocích mocnými apokalyptickými tahy. Povídka Martina Amise The Last Days of Muhammad Atta (Poslední dny Muhammada Atty) z roku 2006 je představou o posledních dnech života jednoho z únosců letadel z 11. září, Updikův Terrorist (Terorista) z téhož roku proniká do mysli nespokojeného muslimského teenagera narozeného v USA. DeLillův Padající muž (Falling Man) z roku 2007 se točí kolem muže, který přežil zřícení Světového obchodního střediska, a obsahuje několik kapitol vyprávěných z perspektivy jednoho z únosců. Popis atmosféry bezprostředně po pádu dvou věží si sice vysloužil pochvalu kritiků, jinak ale kniha vyvolala rozporuplné reakce.
Svým dílem přispěli i neameričtí spisovatelé - Joseph O'Neill románem Nizozemě (Netherland) z roku 2009, Salman Rushdie dílem Klaun Šalimar (Shalimar the Clown) z roku 2005, Chris Cleave, který je autorem románu Incendiary (Zápalná bomba) z roku 2005, a Mohsin Hamid, který napsal knihu The Reluctant Fundamentalist (Zdráhající se fundamentalista). Některá z těchto děl vzbudila pozornost tím, že zpochybnila ortodoxní interpretaci terorismu a zářijových atentátů. Spisovatelé nicméně přiznávají, že proces vstřebávání tragédie postupuje pomalu.
McEwan, jehož román Sobota (Saturday) z roku 2005 odráží "všeobecné smrákání a narůstání pesimismu... od útoků", agentuře Reuters při vydání románu řekl, že čekání na průlomové dílo o 11. září může trvat roky. Floridský autor Andre Dubus III, jehož román The Garden of Last Days (Zahrada posledních dní) byl příznivě přijat kritikou, ale již hůř se prodával, se domnívá, že veřejnost ještě není na toto téma připravena. "Můj román si na trhu vedl velice dobře, dokud se nerozneslo, že souvisí s 11. zářím. Pak jaksi zájem ochabl," zavzpomínal. "Bylo to jako polibek smrti, jako by si lidé řekli: 'Přece nebudu číst o 11. září'. A já jim rozumím," dodal.
Amy Waldmanová, bývalá reportérka listu The New York Times, jejíž nový román The Submission vypráví fiktivní příběh poroty, která zvolí amerického architekta vyznávajícího islám, aby navrhl památník 11. září, odmítá, že by celou éru mohl zachytit jediný román. "Jak můžeme očekávat, že jediný román zachytí tak rozmanité zkušenosti z obou stran pohledu, to, jak lidé tyto události vnímali, a to, jak ovlivnily Spojené státy? To je na jednu knihu příliš velký tlak."
Literatura faktu je pro čtenáře bažící po informacích, zvlášť pak bezprostředně po útoku, stravitelnější. Oficiální a neoficiální výpovědi, a to dokonce i tak suchopárné tituly jako Zpráva vyšetřovací komise o 11. září, se okamžitě dostaly mezi nejprodávanější tituly.
Dějiny ukazují, že u traumatizujících událostí je často zapotřebí desítek let, než mohou být zpracovány, upozorňuje šéfka Svazu pro občanské svobody Susan Hermanová. Trvalo řadu desetiletí, než se USA oficiálně omluvily za zadržování japonských Američanů během druhé světové války. Novináři museli podle Hermanové okamžitě uchopit vývoj po 11. září, když informovali kupříkladu o americkém protiteroristickém zákoně známém jako Patriot Act, který v říjnu 2001 rozšířil pravomoci amerických úřadů, ale "jednotlivci, kteří píší romány, povídky, hry či básně nemají stejnou etickou povinnost".
