Největší finské nakladatelství chystá ke stému výročí narození nejznámějšího finského autora 20. století Mika Waltariho vydat jeho monografii od české spisovatelky a překladatelky Markéty Hejkalové. V Česku patří autor proslulý především románem Egypťan Sinuhet k desítce nejoblíbenějších spisovatelů. V rodné zemi mu biografie dosud nevyšla.
"S nápadem, že by knížka měla vyjít ve Finsku, přišla Waltariho dcera Satu Elsteläová," řekla Hejkalová. Knížka Fin Mika Waltari vyjde ve Finsku, ale v angličtině. Waltariho nakladatel totiž dospěl k názoru, že kniha není určená pro Finy. "Já tam píši o Waltariho životě na pozadí finské historie, která je Finům dobře známa. Knížka by měla být distribuována světově, jsem z toho nadšená," vysvětlila. Z češtiny ji bude překládat Brit Gerald Turner. Vyjít by měla v září, na kdy se chystají velké oslavy.
Nejvíce materiálů k sepsání knížky našla Hejkalová ve Waltariho dílech. "Sám řekl, že všechno, co chtěl říct, řekl ve svých dílech," poznamenala. Hledala také v archivu finské literární společnosti či ve finských knihovnách, ale unikátní informace získala i od jeho dcery Satu Elsteläové. Řekla jí spoustu věcí, ne třeba nějak šokujících, ale takové, jež prý dotvořily obraz Waltariho.
"Ve Finsku jeho monografie nevyšla, což je opravdu zvláštní věc. Vyšla studie o Waltariho románech nebo o Waltariho divadelních hrách, vyšlo i několik sborníků z waltariovských konferencí či dílo pro školy, celkový životopis však nikoliv," konstatovala autorka.
Waltari patří ke kmenovým spisovatelům nakladatelství Hejkal, Hejkalová k nejplodnějším současným překladatelům z finštiny. Její tatínek, hungarista, odjel na začátku 60. let díky stipendiu na roční stáž do Finska. Doma nechal manželku se dvěma malými dětmi. "Pro mě se Finsko v té době stalo takovou pohádkovou zemí, protože máma pořád říkala: To až se táta vrátí z Finska! Co asi dělá táta ve Finsku? Tak jsem si to představovala..., a když se vrátil z Finska, tak mě naučil první finské slovo," vzpomíná.
Finštinu pak Hejkalová, tehdy ještě Pražáková, studovala na Karlově univerzitě. Už během studií překládala a tlumočila. Poté, co spolu s manželem založili v Havlíčkově Brodě nakladatelství, odjela na 3,5 roku pracovat na české velvyslanectví do Helsinek jako kulturní atašé.
"V zásadě si myslím, že všechno důležité, co by z Waltariho mělo být přeložené, to už přeloženo bylo, že čeští čtenáři o Waltarim vědí hodně. Je zajímavé, že Waltari je u nás téměř populárnější než ve Finsku. V Česku vyšlo nejvíce jeho děl s výjimkou těch sousedících skandinávských zemí, kde je tradičně překládán," řekla.
Waltariho pro českou literaturu objevila Marta Helmutová. Ve 40. letech žila v Egyptě, kde její manžel pracoval na velvyslanectví a ona se tam seznámila s francouzským překladem Egypťana Sinuheta. To ji tak nadchlo, že se naučila finsky, aby ho mohla přeložit do češtiny. "Egypťan byl jeho prvním dílem, asi ne nadarmo nejslavnějším, ale já mám nejraději jeho dvojromán Krvavá lázeň a Šťastná hvězda. Získala jsem k němu hodně blízký vztah, když jsem ho překládala, a hlavně Waltari ho měl nejraději, považoval ho do jisté míry za autobiografii," vysvětlila s tím, že právě při překladu tohoto obsáhlého díla ji napadla myšlenka napsat Waltariho monografii.
Foto: archiv
