Věnování v elfštině
První vydání Hobita se vydražilo v přepočtu za pět milionů korun

Za 137 tisíc liber (5,1 milionu korun) se v Londýně vydražilo první vydání fantasy románu britského spisovatele J. R. R. Tolkiena Hobit z roku 1937. Zájemce si připlatil hlavně za autorovo věnování napsané ve smyšleném jazyce elfštině. Podle aukční síně Sotheby's, která dražbu pořádala, za Tolkienův příběh o dobrodružné cestě hobita Bilba Pytlíka ještě nikdy nikdo tolik peněz nezaplatil.

Dražitelé původně odhadovali, že by se kniha mohla prodat zhruba za polovinu. Dosavadní aukční rekord za Hobita z roku 2008 činil 50 tisíc liber (1,9 milionu korun).

Tolkien vydraženou knihu daroval Katherine Kilbrideové, která byla jednou z jeho prvních studentek na univerzitě v severoanglickém Leedsu. Věnování do svazku vepsal v elfštině, což je umělý jazyk, který filolog Tolkien vytvořil zvlášť pro svou knihu.

Knížku o Bilbovi Pytlíkovi začal Tolkien psát původně pro své děti někdy ve 30. letech. Jde o příběh putování usedlého hobita s družinou trpaslíků k hoře okupované drakem Šmakem. Výprava za pokladem postupně přerůstá v boj dobra se zlem. Fantazijní svět z Hobita posloužil jako základ pro pozdější Tolkienovu trilogii Pán prstenů.