Komiks je odjakživa spjat se světem superhrdinů, nadaných neobyčejnými schopnostmi. Tím byl bezesporu i fenomenální český atlet Emil Zátopek, jehož životu se věnuje nová kniha z pera Jana Nováka, ilustrovaná autorem Aloise Nebela, Jaromírem99.
Když nemůžeš, tak přidej! Autoři nového komiksu, jejž společně vydali Paseka, Argo a Český olympijský výbor, si pro podtitul knihy o slavném olympionikovi Emilu Zátopkovi vypůjčili sportovcovo motto, které jej hnalo vpřed při překonávání světových rekordů. Retro kresby Jaromíra Švejdíka s texty Jana Nováka zobrazují Zátopkovy atletické začátky, seznámení se ženou Danou, největší úspěchy jeho kariéry, ale i trampoty s komunistickým režimem.
Kariéru za Jogurta
Nejvýraznější dějovou linií příběhu je Zátopkův vztah s kolegou Stanislavem Jungwirthem, kterému říkal "Jogurt". Moment, kdy se za něj postavil při výběru do reprezentace proti nevoli pohlavárů, je vedle jeho sportovních úspěchů dalším atletovým životním triumfem, který ho přitom mohl ze stupínku vítězů velmi snadno sesadit. Atmosféra utužování režimu i politických procesů se plíží celým příběhem, ať už v podobě osudu prvního Zátopkova trenéra i rozporů v rodině. Zátopkův politický postoj Novák označil podle životního přístupu slavného astronoma jako "galileistický": odvolávám, ale přece se točí. I když riskování kariéry za kamarády bylo spíše už "janhusovským" kouskem. Odlehčením příběhu je naopak roztomilé špičkování se sportovcovou celoživotní láskou Danou, olympijskou vítězkou v hodu oštěpem.
Plakátové vystřihovánky
Prokládání jednotlivých dějových vrstev životopisného vyprávění, které končí Zátopkovým triumfem na olympiádě v Helsinkách v roce 1952, trochu připomíná filmový storyboard. Nebylo by překvapením, kdyby po jeho zfilmování někdo sáhl, jako tomu bylo v případě úspěšného Švejdíkova komiksu Alois Nebel. Zátopek vznikal stejnou technikou vystřihování, na rozdíl od Nebela ale černou a bílou doplňují ještě modrá a červená, čili barvy typické pro plakáty z 50. let, v nichž se příběh odehrává. Originály kreseb z obou komiksů jsou do 30. května k vidění v pražské galerii Černá Labuť.
Pro výtvarníka Jaromíra99, který rovněž působí jako hudebník ve skupinách Priessnitz a Umakart, je komiks denním chlebem. Kromě zmiňovaného Aloise Nebela takto ztvárnil třeba Kafkův Zámek a za svého Bombera dostal cenu Muriel. Spisovatel Jan Novák se ovšem na toto pole se Zátopkem pustil poprvé. Tematicky ale do jeho repertoáru zapadá. V knihách se obrací k zajímavým osobnostem a momentům české novodobé historie, ať už jde o román Zatím dobrý o bratrech Mašínech, jež se stal Knihou roku 2005, biografii Miloše Formana Co já vím? nebo rozhovory s Johnem Bokem Život mimo kategorie.
Vzpruha pro sportovní komiks
Sportovní komiks popisující například vývoj závodu či sportovního zápasu byl oblíbený ve druhé polovině minulého století především u mládeže. V současnosti se toho, pokud nepočítáme bojové umění v asijských komiksech, na poli tohoto žánru příliš neděje. Snad jen na jednu výjimku, jíž je loňský Boxer od německého autora Reinharda Kleista, vyprávějící pravdivý příběh židovského chlapce Hercka Hafta, který začal úspěšnou sportovní kariéru v koncentračním táboře. Zátopek v tomto ohledu může být pro komiks velkou vzpruhou.
Kniha je součástí projektu Zátopek 2016, kterým Český olympijský výbor připomíná sportovní vzor nezdolné vůle. Není to jediné dílo, jež se životu českého rekordmana věnuje. Francouzský spisovatel Jean Echenoz o jeho životě před šesti lety napsal román Courir (Běhat), který se letos dočkal i divadelního zpracování. Komiksový Zátopek se sice dá přečíst na jeden nádech, ale díky Švejdíkovým ilustracím vám určitě nebude stačit, podívat se do něj jen jednou.
