Spisovatelka J. K. Rowlingová vydala pod pseudonymem svůj dosud nejtemnější a nejdrsnější román. Detektiv Cormoran Strike v něm spolu s asistentkou pátrá po sadistickém vrahovi posedlém trofejemi ze svých obětí a hudbou kapely Blue Öyster Cult.
Autorka slavné série o Harrym Potterovi začíná zostra - uťatou nohou, kterou kdosi poslal sympatické Cormoranově asistentce Robin. Vzhledem k detektivově chybějící končetině v tom oba spatřují krutou symboliku. Úvodní akt jakési zvrácené hry, kterou odstartoval neznámý maniak.
Je jasné, že v případu musí být cosi osobního. Odesílatelem bude nejspíše člověk, který Cormorana dobře zná. Svérázný detektiv má podezření na tři potenciální pachatele, každý z nich mu má z dávných časů co oplácet. Stopy vedou až do detektivova dětství, přesněji řečeno k jeho volnomyšlenkářské matce. Čas se přitom krátí, média bijí na poplach a je jen otázka času, kdy se objeví další děsivá, krví prosáklá zásilka.
Rodinná pouta
Jedna věc je mimo diskusi: J. K. Rowlingová umí vtáhnout do děje. Stačí pár řádek, jeden odstavec, a jste lapeni v jejích sítích. Umí rovněž napsat postavy, které zaujmou i ve chvíli, kdy se nic zásadního neděje a jen se sedí u čaje, případně u talíře se smaženou rybou a hranolky.
I ve třetí části volné série s detektivem Cormoranem nazvané Ve službách zla sleduje čtenář dvě volně se prolínající dějové linie. První tvoří pátrání po odesílateli hrůzného balíku, druhá, chvílemi vlastně poutavější než ta detektivní, se věnuje proměnlivému a nejednoznačnému vztahu detektiva a jeho asistentky.
V mezilidských vztazích je totiž autorka, píšící zde pod pseudonymem Robert Galbraith, nejsilnější v kramfl ecích. Robin se stále ještě neprovdala za svého snoubence Matthewa (jehož Cormoran nesnáší stejně silně, jako Matthew nemůže vystát jeho) čili je vedle případu zaměstnána přípravami na svatbu. Stoprocentní správností tohoto kroku si ale jista není. Svého zaměstnavatele dílem obdivuje, dílem jí leze na nervy. Jejich partnerství bude ostatně během případu vystaveno silné zatěžkávací zkoušce. Podobně jako vztah Robin a Matthewa.
Kde už jsme to četli?
Pokud jde o vlastní vyšetřování, děj se hemží lidskými ostatky, domácím násilím, sexuálním zneužíváním dětí a dalšími podobnými tématy. Útlocitnějším povahám u některých pasáží nebude asi dobře po těle. Tomu všemu ale jako by chyběl švih a jakási samozřejmost, která je skutečným detektivkářským mistrům vlastní. Je znát, že autorka má hodně načteno, o jejím vypravěčském talentu nikdo nepochybuje, přesto se při čtení nelze zbavit dojmu, že její román je jen jakási odvozenina. Formálně v pořádku, čtivá, vygradovaná až po poslední stránku, ale tak nějak mechanicky odvyprávěná.
Částečně to způsobuje i poněkud přebujelý rozsah. Více než pět set stran je úctyhodný špalek a naplnit ho až po okraj dechberoucím příběhem chce přece jen trochu více, než "Robert Galbraith" tentokrát předvedl. Zvlášť když odhalení pachatele působí nakonec tak trochu uspěchaně a Cormorana k němu dovede až příliš okatě nastrčená náhoda. Některé dějové motivy navíc jako kdyby si autorka vypůjčila odjinud. Viz například osoby trpící nezvladatelnou touhou po amputaci zdravých končetin, což nedávno v románovém debutu Konzumárium zpracoval režisér David Cronenberg.
Působivý je však závěr knížky, kdy už je jasné, kdo a proč, a zbývá dořešit už "jen" to, jak vlastně dopadne trojúhelník Robin, Matthew a Cameron. Díky posledním slovům knihy pak nezbývá než hodit veškeré výtky za hlavu a nedočkavě vyhlížet další pokračování. Není přece možné, aby tohle byl definitivní konec.
