Před 100 lety, 17. května 1916, se v Praze narodila spisovatelka Lenka Reinerová, označovaná za poslední pražskou německy píšící autorku. Její život byl poznamenán snad všemi dějinnými peripetiemi, jimiž si střední Evropa ve 20. století prošla. Reinerové knihy jsou proto prosyceny vzpomínkami na život v emigraci či pobyt v nacistickém i komunistickém vězení. Zrovna tak ale obsahují vzpomínky na soužití německé, židovské a české kultury v meziválečné Praze.
Reinerová psala specifickým jazykem, takzvanou Prager Deutsch. K jejím nejznámějším dílům přeloženým do češtiny patří vzpomínkové knížky Všechny barvy slunce a noci či Kavárna nad Prahou. Za svou tvorbu byl Reinerová mnohokrát oceněna. V roce 1999 obdržela jako první nositelka literární ocenění Schillerův prsten za zásluhy o německý jazyk a literaturu. V roce 2001 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy.
Lenka Reinerová se narodila v pražské česko-německé rodině. Od poloviny 30. let pracovala jako novinářka v pražské redakci emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung. Tak se osobně seznámila například s legendárním "zuřivým reportérem" Egonem Erwinem Kischem.
V předvečer druhé světové války musela Reinerová kvůli svému židovskému původu a levicovému přesvědčení uprchnout do Francie, kde ale byla po okupaci Německem zatčena a uvězněna. Později se jí podařilo dostat do mexického exilu. Zpět do vlasti se vrátila až po válce.
Na počátku 50. let byla Reinerová z politických důvodů rok a čtvrt vězněna. Také po roce 1968, kdy se veřejně angažovala, nesměla své práce publikovat a živila se jako překladatelka. Od 80. let vydávala své knihy v někdejším východním Německu, českým čtenářům však zůstala téměř neznámá až do pádu komunismu. Zemřela v červnu 2008 v Praze.
