Chilská vláda připouští, že básník Pablo Neruda mohl být při puči v roce 1973 zavražděn. Oznámilo to chilské ministerstvo vnitra. Umělec, který byl odpůrcem režimu generála Augusta Pinocheta, byl podle chilských levicových aktivistů otráven. Vědci, kteří letos na jaře zkoumali básníkovy ostatky, se nicméně přiklonili k názoru, že zemřel přirozenou smrtí.
Chilské ministerstvo přiznalo pravost dokumentu, který ve čtvrtek zveřejnil španělský list El País. "Je zcela možné a vysoce pravděpodobné, že (za Nerudovu smrt) byla odpovědna třetí osoba," praví se v dokumentu. Ministerstvo nicméně upozornilo, že expertní tým, který úmrtí nyní znovu zkoumá, ještě nedospěl ke konečnému závěru.
Devětašedesátiletý Neruda trpěl rakovinou prostaty, což dosud také byla oficiálně uznávaná příčina jeho smrti. Experti ze španělské univerzity ve městě Murcía nenalezli letos v dubnu v Nerudových ostatcích žádné stopy po těžkých kovech či jiných látkách, které by naznačovaly otravu organismu.
Umělec, který si svůj literární pseudonym zvolil na počest českého básníka Jana Nerudy, zemřel v roce 1973. A to jen 12 dní po vojenském převratu, který nahradil vládu socialistického prezidenta Salvadora Allendeho režimem generála Pinocheta. Jeho pohřeb se pak stal demonstrací proti Pinochetově režimu.
XCVII (Noc)
Teď letět musíme, kdo z nás ví ale kam?
Bez křídel letadla vyletět pod oblohu:
čas kroků přešel již a nevrátí se k nám,
chodec je bez síly a nepozvedne nohu.
Teď letět musíme, proniknout do noci
jak orli, jako dny, které nás nedohoní,
my oči Saturna musíme přemoci,
na jeho zvonicích zavěsit nové zvony.
Cesty a střevíce už nestačí nás chránit,
pevnina bloudícím neslouží k ničemu,
noci nám zkřížily pletence kořenů,
na jiné planetě ty ses teď zjevila mi,
ale jen na chvilku, že ani nevím jak,
aby ses nakonec změnila v rudý mák.
Z knihy Pabla Nerudy Vyznávám se, že jsem žil, přeložil Josef Hajný (Praha, Svoboda 1976).
