Dopustíme pokusy na zvířatech - pokud ano, tak k čemu konkrétně slouží? Jak se mladičké a úspěšné ekonomce podniká ve světě nanovlákenných struktur? Jak se podle Heleny Fulkové studují genetické modifikace na japonské univerzitě z pozice ženy, Evropanky? A jaké důvody vedou lékaře Jana Hnízdila, zabývajícího se komplexní medicínou, k tomu, aby označil naši dobu za civilizaci nahrávající psychopatům?
Kolektiv autorů předních českých publicistů sdružený kolem magazínu Interview, připravil k vydání další díl edice Očima elity nakladatelství Empresa Media. Představuje nejlepší z oboru, kteří odpovídají právě na tyto otázky. Tentokrát jde o odborníky z řad lékařství a přírodních věd, kteří vypovídají o medicíně, ale třeba i o stavu současného světa na více než sto osmdesáti stranách barvitých rozhovorů. Neodkrývají pouze zákulisí vědních oborů a nasbíraných zkušeností profesní elity, ale také životní peripetie, strachy a vášně všednodenních životů.
Věděli jste například, že Josef Koutecký, zakladatel české onkologie, sbírá umělecká díla a doma má prvotřídní galerii, které s úsměvem přezdívá rudolfinská kunstkomora? Nebo že odborník Vojen Ložek se oženil za pět neděl od chvíle, kdy poznal svou milou?
Život ve výkladní skříni
Právě osobnost vědce a experta doktora Vojena Ložka otevírá všech dvaadvacet rozhovorů. Kdo jiný by jím měl také být? Vysokoškolský pedagog se narodil již v roce 1925 a ve svém úctyhodném věku stále přednáší. Jeho specializací je přitom ne příliš známá malakologie, tedy nauka o měkkýších. Prahu zná ještě z dob, kdy ona neznala Jiráskův most, a jako dítě se třeba chodíval koupat do Vltavy.
I přes to, že stav okolní krajiny i nehodnotí zrovna příznivě, hlavní město republiky nazývá přírodovědnou výkladní skříní: "Kdysi chtěli soudruzi zrušit pražskou geologii a udělat centrum pro sovětský blok v Moskvě nebo někde v Polsku, ale ukázalo se, že co se dá v Praze z geologie objet tramvají, autobusem či obejít pěšky, k tomu je v Polsku potřeba rychlík a v Rusku letadlo." Rozhovor s předním českým vědcem mimo jiné popisuje, nakolik ještě jako mladík dokázal těžit z režimů - jako školák se za protektorátu dostal "na výchovu" vědcům Národního muzea, za totality se čirou náhodou pro změnu dostal k letitému a přísně tajnému projektu, který ve svém důsledku znamenal přelomové geologické zmapování Československa.
Klonování v Japonsku, káva v Čechách
Pokud si však představujete, že kniha mapuje pouze stopy úspěšných lékařů a přírodovědců, není to tak úplně pravda. Rozhovory se dotýkají lidí, kteří se nějakým způsobem takříkajíc minuli s běžným profesním očekáváním. Předčteme si tak o bioložce Heleně Fulkové, která v Japonsku klonuje myši a přitom v kanceláři v Uhříněvsi tatínkovi se stejnou lehkostí a oblibou vaří kávu. Dozvíme se z úst Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jak mimo vědní výzkum s kolegy vybírají a skupují obrazy do stávajících prostor. Do terénu nás přitom zavede tulák a biolog Miroslav Kutal, který s manželkou a roční dcerkou pátrá v lesích po medvědech, rysech a vlcích.
Ekologie a ochrana přírody je přitom jedním z jedním z klíčových témat celé publikace. Jednou z pozoruhodných výpovědí je například rozhovor s americkou ekonomkou a matematičkou profesorkou Gracielou Chichilnisky, která zná recept, jak zbavit naši planetu oxidu uhličitého - a navíc na tom vydělat nemalé peníze. Dnes již nelehkému životu brouka, bohužel ne z dílny Walt Disney Pictures, se pak věnuje uznávaný tropický entomolog Vojtěch Novotný, který za svými svěřenci neustále pendluje mezi Českem a Papuou Novou Guineou; Josefa Chytila zase uhranuly ptačí hlasy natolik, že si doslova prošlapal dráhu profesionálního ornitologa.
Dospívání, jinošství i pozdní věk?
Kniha by mohla být též nazvána léčebnou až terapeutickou. Kromě komplexní medicíny, o které již bylo pojednáno výše, se zaměřuje také na onkologické problémy napříč většinou rozhovorů, též problémy dnes již rozšířeného aquaholismu. Ptá se, jaký je zdravotní stav obézních populárních osobností, jestli po drogách sahají pouze děti z rozvrácených rodin, nebo řeší naše postupné znásilňování biologických hodin, když okázale ignorujeme zákonitosti světla. A přitom můžeme zabrousit i do témat lehce provokativních, ve kterých psychiatr Josef Zvěřina vypovídá o stavu člověka v říji, zatímco sexuoložka Laura Janáčková popisuje, jaké to je zavřít za sebou dveře u umírajících, aby v odpolední směně rozprávěla svým pacientům o orgasmu.
NADCHL VÁS ŠIROKÝ ZÁBĚR A ODBORNOST TĚCH, KTEŘÍ JSOU PROFESIONÁLY V ODVĚTVÍCH BIOLOGIE, LÉKAŘSTVÍ A VĚDY? PŘEČTĚTE SI NOVINKU Z EDICE OČIMA ELITY NAKLADATELSTVÍ EMPRESA MEDIA, KTERÁ VYCHÁZÍ PRÁVĚ TEĎ!
