Více než dvacítka autorů v Česku vyhlásila Mezinárodní den samizdatu

Kultura
12. 10. 2016 18:00
Zleva novinář, disident a politik Luboš Dobrovský, novinář, pedagog a disident Jan Urban a diplomat, pedagog a v letech 2011–2012 ředitel Knihovny Václava Havla Martin Palouš.
Zleva novinář, disident a politik Luboš Dobrovský, novinář, pedagog a disident Jan Urban a diplomat, pedagog a v letech 2011–2012 ředitel Knihovny Václava Havla Martin Palouš.

Význam samizdatu jako přetrvání svobodné kultury v represivních politických podmínkách má připomínat Mezinárodní den samizdatu. Na 12. října ho vyhlásili bývalí představitelé československého samizdatu. V pražské knihovně Libri prohibiti podepsala více než dvacítka z nich prohlášení. Do třech týdnů by ho chtěli rozšířit také do Polska a Ruska. Mezinárodní den samizdatu si chtějí připomínat každoročně, protože i v současnosti lidé v řadě zemí zápasí kvůli represivním režimům o lidská práva a svobodné šíření myšlenek.

Samizdat je podle ředitele knihovny Jiřího Gruntoráda fenoménem, o kterém se hodně mluví, ale málokdo ho viděl. "Navíc je samizdat nejen pro mě, ale pro všechny přítomné a pro spoustu dalších lidí médium. To znamená není to jenom nějaká kniha nebo nějaký časopis, jsou to třeba i zvukové nahrávky. Dokonce existoval samizdatový videožurnál. To všechno v době nesvobody mělo pro tuto společnost velký význam," řekl ředitel knihovny Jiří Gruntorád.

Připomněl, že nebýt samizdatu, nebyla by tady Charta 77 a nevznikly by za komunistického režimu nezávislé iniciativy a tisíce knih. "A lidé by nevěděli, co se děje. Myslím, že můžeme samizdatu děkovat za mnohé. To samozřejmě neplatí jen pro Čechy, ale i pro Slováky, Poláky a další národy, které žily v nesvobodě," dodal. Samizdat existuje stále v nedemokratických zemích. Funguje například i na internetu.

Pod prohlášení se ve středu podepsali bývalí disidenti, jako například někdejší československý politik Ján Čarnogurský, diplomat Martin Palouš, spisovatelka Lenka Procházková, spisovatel Petr Placák i publicistka Petruška Šustrová.

V prohlášení se rovněž uvádí, že autoři, vydavatelé, rozšiřovatelé i čtenáři samizdatových publikací působili nezištně a za cenu vlastních obětí usilovali o prosazení myšlenek svobod a lidských práv. Knihy jim byly zabavovány a mnozí byli pronásledováni a často i dlouho vězněni.

V budoucnu vyhlásí podle Gruntoráda Mezinárodní den samizdatu i UNESCO nebo Rada Evropy, ale jeho autoři zatím o to přímo neusilují. Do Polska a Ruska chtějí prohlášení rozšířit prostřednictvím svých disidentských kontaktů z minulosti.

Autor: ČTK Foto: , Šulová Kateřina

Další čtení

V Ostravě dnes začíná festival taneční hudby Beats for Love

Kultura
2. 7. 2025

Jakub Hrůša bude od podzimu 2028 novým šéfdirigentem České filharmonie

Kultura
30. 6. 2025

Filmová výchova míří do škol. Kurzy pro učitele jsou připravené

Kultura
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ