Norsko letos vůbec poprvé složí hold svému nejkontroverznějšímu umělci Knutu Hamsunovi. U příležitosti 150. výročí narození tohoto nositele Nobelovy ceny za literaturu, který byl po druhé světové válce souzen za vlastizradu kvůli sympatizování s nacisty, vydá norská emisní banka ve čtvrtek pamětní minci.
Přestože je Hamsun jedním ze tří norských laureátů Nobelovy ceny za literaturu, norská metropole Oslo po něm nikdy nepojmenovala žádnou ulici či náměstí. Země neslavila ani sté výročí autorova narození, vzpomínky na spisovatelovy politické činy byly příliš čerstvé.
To se má letos změnit. V den 150. výročí ve čtvrtek 19. února bude za přítomnosti královny Sonji oficiálně zahájen Hamsunův rok, v jehož rámci bude mimo jiné v národní knihovně v Oslu slavnostně otevřena výstava věnovaná literární kariéře tohoto velikána, o němž Ernest Hemingway prohlásil, že se od něj naučil psát.
Hamsun, který proslul jako autor světoznámých románů Hlad, Pan, Mystérie či Matka země, byl v Norsku dlouho oslavován jako národní hrdina. V dubnu 1940 však byla země napadena německými vojsky a osmdesátiletý Hamsun se otevřeně postavil na stranu Adolfa Hitlera a norského kolaboranta Vidkuna Quislinga. V novinových článcích vyzýval norské vojáky, aby se nestavěli Němcům na odpor, a v roce 1943 se dokonce s Hitlerem setkal. Medaili, kterou dostal od Nobelova výboru, věnoval Hitlerovu šéfovi propagandy Josefu Goebbelsovi.
Trvale oslabené duševní schopnosti
Po osvobození Norska od německé okupace v roce 1945 ho za jeho postoje norské úřady postavily před soud. Obvinění z vlastizrady byl nakonec zproštěn vzhledem k posudku psychiatrů, kteří u něj shledali trvale oslabené duševní schopnosti, zbytek života až do své smrti v roce 1952 ale strávil ve společenské izolaci.
"Je pochopitelné, že někteří lidé, zvlášť generace, která zažila válku, reagují negativně, ale my oslavujeme jeho literární dílo, ne politické názory," podotkl organizátor chystaného ceremoniálu Knut Listerud, ačkoli připustil, že "může být těžké tyto dvě věci od sebe oddělit". Oslava výročí také proto nebude podle Listeruda nijak bombastická.
K připomínce Hamsunových narozenin se nicméně připojí i norská banka, která u této příležitosti vydá pamětní minci v nominální hodnotě 200 norských korun (asi 670 Kč). Je na ní Hamsunův podpis, poznámky k jeho dílu Matka země, za něž získal v roce 1920 Nobelovu cenu, a hrubé rysy spisovatelovy tváře.
V souvislosti s Hamsunovým výročím budou na norský trh uvedeny i dva typy italských vín nesoucí spisovatelovo jméno. Etikety budou zdobit úryvky z jeho románů Hlad a Viktorie. "Jak červené, tak i bílé víno byly pečlivě vybrány, aby se dobře pily při čtení knížek," prohlásil spisovatelův vnuk Leif Hamsun, který byl iniciativou jistého sicilského vinaře prý velmi potěšen.
Bezhamsunovská zóna
Jeho radost ale mnozí další v Norsku nesdílejí a otázka, zda vyhlásit Hamsunův rok, se v minulých měsících stala předmětem bouřlivých debat. Od události se kupříkladu zcela distancuje ředitel divadla ve třetím největším norském městě Trondheimu Otto Homlung. Ten zašel dokonce tak daleko, že divadlo prohlásil na celý pamětní rok "bezhamsunovskou zónou".
Od oslav dali ruce pryč soukromí sponzoři, a tak zatímco na akce připomínající sté výročí úmrtí slavného dramatika Henrika Ibsena v roce 2006 bylo shromážděno 70 milionů norských korun (234 milionů Kč), Hamsun si musí vystačit se sedmi miliony ze státní kasy.
"Za sto let bude toto vše zapomenuto," napsal Hamsun ve svém posledním díle Po zarostlých stezkách, které je de facto jeho deníkem z nelehké poválečné doby. Možná se zmýlil; 150 let po jeho narození rozhodně řada Norů stále ještě nezapomněla.
Zdroj foto: hamsun.dk
