Otrava ricinem
Vražda spisovatele Markova je stále neobjasněna

Někdejší prominentní bulharský spisovatel a pozdější disident Georgi Markov, který zemřel 11. září 1978 na následky otravy, se stal nedobrovolným aktérem jednoho z nejznámějších příběhů studené války. Jeho vražda, za kterou podle všeho stály sovětská KGB a bulharská tajná služba, dodnes není zcela objasněna. Podle všeobecně přijímané verze Markova otrávil ricin, který mu vrah vpravil do těla pomocí upraveného deštníku na londýnském mostě Waterloo.

"Když šel kolem autobusové zastávky, najednou ucítil bolestivé bodnutí dole na pravém stehně," vzpomínala později jeho žena Annabel. "Otočil se a uviděl nějakého člověka, který se ohýbal k deštníku a zamumlal promiňte. Druhý den ráno dostal (Markov) horečku a za tři dny zemřel. Při pitvě se v jeho stehně našla kovová kulička obsahující jed ricin," dodala vdova, podle níž nedůvěřivý Scotland Yard odmítl nabízenou pomoc bulharských úřadů, kterým byl přitom Markov trnem v oku.

Markov se narodil 1. března 1929 v Kňaževu u Sofie a původně vystudoval chemii. Později se ale stal významným a uznávaným spisovatelem a údajně se těšil důvěře a náklonnosti režimu a hlavy státu Todora Živkova. Postupně ale začal být k poměrům v zemi kritický a v době pražského jara se údajně chystal vystěhovat do Československa. V roce 1969 se mu nakonec podařilo získat povolení k výjezdu do Itálie, kde chtěl navštívit svého bratra. Domů se však již nevrátil.

V roce 1971 se usadil v Londýně, kde začal pracovat pro BBC, německé mezinárodní vysílání Deutsche Welle a také dojížděl do Mnichova, kde spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa. Kriticky se vyjadřoval o poměrech v Bulharsku i o Živkovovi, ve vlasti ho považovali za zrádce a v nepřítomnosti odsoudili. A již před "deštníkovou vraždou" (útok se stal 7. září 1978 na Živkovovy 67. narozeniny, Markov žil ještě čtyři dny) se jej Bulhaři pokusili zabít dvakrát.

Nové informace k útoku na Markvoa se objevily až po pádu komunismu, v roce 1990 bývalý agent KGB Oleg Kalugin přiznal sovětské angažmá, podobně hovořil i sovětsko-britský agent Oleg Gordijevskij. Za vykonavatele vraždy označila některá média na základě uniklých dokumentů bulharské tajné služby Dána italského původu Franceska Giullina. V roce 1993 jej dokonce dánské úřady obvinily, ale Giullino byl nakonec propuštěn, protože dánská policie marně čekala na další důkazy z Bulharska.