Vychází korespondence V+W
07.02.2007 12:41
Dosud nepublikovanou korespondenci Jiřího Voskovce a Jana Wericha vydávají v těchto dnech společně nakladatelství Akropolis a Nadace Jana a Medy Mládkových. První svazek korespondence zahrnuje období let 1945 až 1962, korespondence z dalších let bude zahrnuta ve druhém a třetím dílu.
Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa. Korespondence byla doposud uložena v Archivu Howarda Gotlieba při bostonské univerzitě. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozdělily, jsou svědectvím originality umělců, ale odhalují i jejich osudy v bipolárním světě během doby železné opony a studené války. Z dopisů je zřejmé, že oba listy chápali jako součást svých literárních plánů a počítali s jejich pozdějším publikováním.
Vzájemná korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha byla dlouhou dobu jediným pokračováním jejich předválečné literární spolupráce. "V jejich dopisech se odrážejí soukromé radosti a starosti, jsou v nich zachyceny i jejich úvahy o životě a smrti, jejich filozofie, názory na svět a veřejné dění i jejich politické úsudky, ať už psány ezopským jazykem, aby unikly cenzuře, anebo otevřeně při Werichových cestách na západ," připomíná nakladatel Jiří Tomáš.
V bostonském Gotliebově archivu, kde je uložena Voskovcova literární pozůstalost, se vedle Werichových dopisů vyskytují rovněž originály některých dopisů Voskovcových. Voskovec si totiž pravidelně dělal kopie všeho, co napsal. V pražském Památníku národního písemnictví jsou originály Voskovcových dopisů, na kterých jsou často ručně psané marginálie, které chybí v kopiích.
Ačkoliv Voskovec i Werich mistrně vládli českým jazykem, jejich dopisy nejsou vždycky psány standardní spisovnou češtinou. Tvoří je směs různých jazykových rejstříků od okázalého stylu Werichových oslovení Shakespeara a Voskovcových filozofických úvah až po "angločeštinu", parodující jazyk krajanů v Americe. V dopisech si oba pisatelé s jazykem pohrávají, s oblibou odhalují jeho směšné stránky ("hovět do vyhovění"), vytvářejí novotvary ("kdesicosiář") a často míchají hovorovost s umělým archaizováním typu "buď opatrn, odvážen a chrabr".
Dopisy jsou uveřejněny tak, jak je editoři našli v archivech. Nikterak je neredigovali, protože jedním z jejich cílů bylo ukázat bohatost češtiny obou pisatelů. Podle nakladatele jsou dopisy dramatickým dokumentem vnější i vnitřní emigrace v dobách studené války.
Autor: ČTK
Foto: Miroslav Zajíc
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.