Pocta spisovateli
Výstava o Zweigovi jako óda na přátelství a apel proti antisemitismu

Na několika místech v centru Prahy začala výstava o rakouském spisovateli, básníku a překladateli Stefanu Zweigovi (1881 až 1942). Má formu plakátů, které upozorňují na jeho dílo, myšlenky a úvahy. "Vyšla z toho jakási óda na přátelství a apel proti antisemitismu a válce, v současné době témata velmi aktuální," řekla za pořadatele výstavy Zuzana Brikciusová. Plakátové výstavy připomínající slavné osobnosti či události pořádá se svým mužem Eugenem Brikciem deset let, ta současná se koná u příležitosti 75. výročí Zweigova úmrtí.

Brikciusovi podobně přibližovali život a dílo Karla Poláčka, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky nebo Voskovce a Wericha. Všechny předchozí výstavy i tu současnou, pro něž vždy vznikají originální plakáty, lze vidět na stránce www.brikcius.eu.

Výstava o Zweigovi vznikla ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem a potrvá do 17. září. Plakátky jsou vylepené u kostela sv. Josefa na náměstí Republiky, v ulici Klárov u stanice metra Malostranská a dva panely jsou v ulici U Lužického semináře.

Popisují život a dílo Stefana Zweiga, nabízejí ukázky z jeho pamětí Svět včerejška doplněné fotografiemi jeho, jeho rodiny i dobovými snímky míst, kde působil. Kniha Svět včerejška s podtitulem vzpomínky jednoho Evropana je jednou z jeho nejdůležitějších knih, ale i jedním z pramenů pro pochopení novodobé evropské kultury. V knize jsou zachyceny formou očitého svědectví všechny nejdůležitější události novodobé evropské historie, atmosféra jejích měst a setkání s desítkami nejvýznamnějších evropských osobností

Plakáty připomínají důležité evropské osobnosti přelomu 19. a 20. století. K těm, kdo Zweiga nejvíce formovali, patřil Sigmund Freud a jeho psychoanalýza. Výstava připomíná také jeho setkání s Theodorem Herzlem, významným představitelem sionismu, o kterém se říká, že je duchovním otcem státu Izrael. Popisuje Zweigovo cestování po světě, zoufalství z první světové války i hrůzu z přicházejícího nacismu.

"Podruhé se nyní rozpoutalo to, čeho jsem se obával více než vlastní smrti: válka všech proti všem. A ten, kdo po celý život vášnivě usiloval o spojenectví v duchu a lidskosti, cítil se v této chvíli, která jako žádná jiná požadovala nezlomné společenství, tímto náhlým vyčleněním bezcenným a osamělým jako nikdy ve svém životě," napsal o těchto chvílích ve svých pamětech. Se svou manželkou Lotte v únoru 1942 dobrovolně ukončili život.