"Hořkej svět" české mláděže
Výstřednosti protektorátu: swing jako boj proti nacistické ideologii
04.01.2017 17:34
Kniha historika Petra Koury Swingaři a potápky v protektorátní noci popisuje swing jako způsob odporu mládeže proti nacistické okupaci a ideologii. Autor v publikaci s podtitulem Česká swingová mládež a její hořkej svět analyzuje nejen samotné projevy tuzemské swingové subkultury jako oblečení, účes nebo jazyk, ale věnuje se i obdobným subkulturám ve Spojených státech, Francii, Německu nebo v Rakousku.
"Je to první dílo, které se zasvěceně a se sympatií věnuje fenoménu, jež byl za nacistické okupace a později v lidové demokracii jedním z nejzajímavějších a nejneprozkoumanějších výrazů odporu k ideologickým režimům v Evropě," napsal v předmluvě k objemné publikaci vznikající mnoho let Josef Škvorecký. Spisovatel, který zemřel v roce 2012 v Torontu, jazzovou mládež popsal ve své knize Zbabělci. Slovní spojení "hořkej svět" použité Kourou v podtitulu pak pochází ze stejnojmenné sbírky povídek Škvoreckého.
Výraz "protektorátní noc" v titulu svazku má podle autora dva významy. "Jednak se tím míní, že swingaři žili nočním životem a že swingová hudba byla provozována ve večerních hodinách. Ale zároveň jsem tím názvem chtěl vyjádřit, že období, ve kterém se to děje, je pod příkrovem noci, represe, války," uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Koura.
Kniha doplněná bohatým obrazovým materiálem popisuje výstřední tanečníky swingu z doby druhé světové války nazývané "potápky" a "bedly". Ukazuje, že jejich generační vzpoura položila základy podobných subkultur jako byli v pozdějším období rokenroloví "páskové" či bigbítové "máničky".
Koura na druhou stranu sleduje i historii odporu většinové společnosti vůči takzvaným výstředním tancům. Zkoumá také vztah nacismu k jazzové hudbě a pronásledování jazzových hudebníků a swingových fanoušků v hitlerovském Německu. Mimo jiné pátrá po tom, proč nacisté swingové výstřednosti v protektorátu tolerovali více nežli v samotném Německu.
Historik a politolog Koura v rozhovorech mimo jiné vyvrací mýtus, že jazzová a swingová hudba byla v době protektorátu zakázána. Poukazuje při tom na píseň Inky Zemánkové Má láska je jazz z roku 1941, která byla nejen nahrána, ale pod tímto názvem vyšla i tiskem. Tolerance však neplatila pro výstřednosti mládeže a zejména tanec, který protektorátní režim zakázal.
Petr Koura (1978) v současné době působí na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK v Praze. Zabývá se českými dějinami 20. století, zejména obdobím nacistické okupace Čech a Moravy.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.