Téměř tři stovky titulů přihlásili nakladatelé, autoři i čtenáři do šestého ročníku výročních knižních cen Magnesia Litera. Porotci z nich vybrali čtyřiadvacet v celkem devíti kategoriích. Vítěze Magnesia Litera 2006 vyhlásí 22. dubna v Městské knihovně Praha v přímém přenosu České televize.
Ve třech z pěti uplynulých ročníků zvítězila kniha z oblasti populárně-naučné literatury. Podle literárního teoretika Vladimíra Karfíka její obliba u čtenářů i porotců zastiňuje zájem o původní tvorbu. V jistém smyslu extrémem bylo loňské vítězství fotografické monografie Jana Raicha Bohemia, která ač skoro prosta textu, porazila literární počiny.
Přinese letošní ročník změnu? O favoritech pořadatelé mluvit nechtějí, atributy „nasazeného hráče“ však nejvíc splňuje román Jiřího Kratochvíla Herec. „Kombinuje jméno známého a úspěšného autora s aktuálním tématem reflexe naší nedávné minulosti 90. let,“ míní Pavel Mandys z pořádajícího sdružení Magnesia Litera. „Příběhem o lidské identitě se Kratochvíl ptá, byli-li vůbec lidé vedeni touhou být sami sebou, když se klíči snažili dozvonit zázraku splynutí? Anebo byli mystickým zážitkem vedeni ke splynutí s totalitou?“ táže se Karfík.
Konkurencí bude Kratochvílovi zejména publikace Otty Urbana, která doprovodila vynikající výstavu v Obecním domě. O expozici se psalo jako o jedné z kulturních událostí sezony, která poprvé ukázala úlohu dekadence v českém výtvarném umění. V publikaci pak Urban fenomén „nahlíží z pozic dějepisu umění, literární historie i kulturní teorie jako životní a umělecký úběžník 19. století“. Vytříbená vizuální stránka už monografii zajistila body v soutěži o Nejkrásnější knihu. Literární kvality provázející hloubku interpretací by pak mohly nasčítat i další v zápolení o Literu.
Kategorie naučné literatury letos doznala změny. Dosud zahrnovala veškerou nebeletristickou produkci; nyní je definována jako kategorie pro odborná díla. Nová Litera pro publicistiku pak obsáhne oblíbené žánry vzpomínek, rozhovorů, deníků či cestopisů, které se však s literaturou faktu či vědeckými eseji poměřovaly problematicky.
Hned po zavedení patřila publicistická kategorie k nejvíce obsazeným. Uspěly Proměny sudetské krajiny Sdružení Antikomplex, které dlouhodobě podněcuje národní sebereflexi v citlivé sudetské otázce, aniž by opouštělo věcnou rovinu a sklouzávalo k lacinému moralizování. Kmenový redaktor Respektu Erik Tabery se v novinářské kronice věnuje vnitropolitickému dění posledních deseti let. „Události jen nepopisuje, snaží se o důslednou analýzu, hledání souvislostí mezi jednotlivě známými, zřídkakdy však propojovanými fakty,“ soudí porotci. Trojici doplňují Proměněné sny Petry Dvořákové. „Pohnuté životní příběhy a niterná dramata deseti zdánlivě bezvýznamných současníků spojuje pokaždé trochu jinak zproblematizovaný vztah k Bohu a katolické církvi.“
Naučné texty doplňuje knižní publikace originální vědecké teorie evolučního biologa Jaroslava Flegra. Předpokládá, že většina organismů je schopna vývoje a adaptace na prostředí pouze nepatrnou dobu své existence a pak jen pasivně čeká, až vyhyne. A poslední titul medievalisty Jana Klápště se zabývá integrací českých zemí do latinské Evropy 13. století.
Tradičně největší zájem co do počtu nominací bývá v soutěži o překladovou literaturu, letos porota posuzovala 61 titulů. Zatímco u Jungmannovy ceny je určujícím kritériem kvalita překladu, Litera klade důraz především na jeho objevnost. „Má upozorňovat na díla či autory, kteří jsou do českého prostředí uvedeni poprvé, či na počiny vyplňující zásadní mezery v překladové literatuře,“ říká Mandys.
Mezi nominované se tak letos dostal poslední velký román americké literatury 19. století, který v českém překladu chyběl, Jamesův Portrét dámy nebo bravurní obraz mizející staré Evropy z pera W. G. Sebalda. „Českému čtenáři se představuje jeden z nejzávažnějších evropských autorů posledních desetiletí,“ míní člen poroty Tomáš Dimter.
„Vystěhovalci jsou knihou o vědomí, že evropské dějiny spějí ke konci a že tento pád do zapomnění nelze zastavit. Autorův vytříbený styl těkající mezi jazykem vysoké literatury i eseje, dokumentárního záznamu i literarizované biografie se podobá mořskému příboji. Překladatel Radovan Charvát se musel vypořádat s množstvím aluzí na nejlepší stylisty dvou století převážně německé literatury, uchovat specifický rytmus i tón oživování staré Evropy.“
Soutěž o nejlepší knihy vydané v České republice vyhlásilo občanské sdružení Litera poprvé v roce 2002 s úmyslem zvýšit obecné povědomí o kvalitní literatuře. Podle Pavla Mandyse se to daří. Loňská vítězná kniha - nákladná fotografická publikace Bohemia - zaznamenala po vítězství v soutěži trojnásobný prodej. Do vyhlášení nominací si drahou publikaci koupilo pět set zájemců, do konce října 2006 se pak prodal zbytek dvoutisícového nákladu.
Obdobný zájem byl podle Mandyse i o tituly, které zvítězily či byly nominovány v jednotlivých kategoriích, což dokládá i fakt, že každoročně počet přihlášených knih roste. Seznam přihlášených knih pořadatelé nezveřejňují - není totiž závazný. Porotci mohou do soutěže zařadit i další knihy podle svého názoru. Takový byl třeba ve druhém ročníku soutěže případ knihy Příběhy dlouhého století, která původně přihlášena nebyla. Nakonec získala hlavní cenu. Letos takto porotci doplnili nominační listinu o ediční řadu Dějiny filosofie nakladatelství Oikomeneh či o básnickou sbírku oblast ticha Stanislava Dvorského.
Kompletní nominace na Magnesia Litera 2007
Litera pro objev roku
Mikuláš Bryan: Kolem lámání (Klub rodáků a přátel Kutné Hory)
Jakuba Katalpa: Je hlína k snědku? (Paseka)
David Zábranský: Slabost pro každou jinou pláž (Argo)
Litera za poezii
Stanislav Dvorský: Oblast ticha (Knihovna Jana Drdy)
Alena Nádvorníková: Sopky a tratě (Arbor Vitae)
Ladislav Zedník: Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (Argo)
Litera za prózu
Radka Denemarková: Peníze od Hitlera (Host)
Jiří Kratochvil: Herec (Druhé město)
Jaroslav Rudiš: Grandhotel (Labyrint)
Litera za nakladatelský čin
Beletrie Thomase Bernharda v edici Střed (Prostor)
Edice Dějiny filosofie (OIKOYMENH)
Petr Voit: Encyklopedie knihy (Libri)
Litera za publicistiku
Antikomplex (editor Matěj Spurný): Proměny sudetské krajiny (Nakladatelství Českého lesa)
Petra Dvořáková: Proměněné sny (Host)
Erik Tabery: Vládneme, nerušit (Paseka)
Litera za naučnou literaturu
Jaroslav Flegr: Zamrzlá evoluce (Academia)
Jan Klápště: Proměna českých zemí ve středověku (NLN)
Otto M. Urban, Daniel Vojtěch, Luboš Merhaut: V barvách chorobných. Idea dekadence v českých zemích (Arbor vitae)
Litera za překladovou knihu
Petru Cimpoesu: Simion Výtažník (dybbuk, Jiří Našinec)
Henry James: Portrét dámy (Volvox Globator, Kateřina Hilská)
W. G. Sebald: Vystěhovalci (Paseka, Radovan Charvát)
Litera za knihu pro děti a mládež
Renáta Fučíková: Tomáš Garrigue Masaryk (Práh)
Iva Procházková: Myši patří do nebe (Albatros)
Pavel Brycz: Kouzelný svět Gabriely (Meander)
Foto: archiv
