Hraním se zbavuji vlastní tíhy, říká slavná herečka

Vyrovnaná a evidentně spokojená se svou profesí - tak se představila na tiskové konferenci první velká herecká hvězda karlovarského festivalu, šestapadesátiletá Francouzka Isabelle Huppertová, která si o něco později převzala Křišťálový glóbus za přínos světové kinematografii.

Přitom vlastně nikdy neměla jasně definovanou touhu stát se herečkou. „Občas se to přihodí tak, že někdo neví, čím přesně by vlastně chtěl být, a ze střípků různých profesí se pak poskládá ta herecká," prohlásila. „Kdo skutečně chce být hercem, ten to nakonec vždycky pochopí. Pro mě osobně to bylo tak trochu existenciální rozhodnutí, protože herectví neustále nějak ovlivňuje můj život."

Nikoliv nepříjemně: „Hlavně na všechna natáčení vzpomínám ráda, dokonce mám pocit, že právě při filmování si nejvíc odpočinu a uklidním se. Je to život zároveň osamělý i v kolektivu, takže máte kdykoliv možnost výběru mezi tichem a společností. A každá postava mne zároveň zbavuje mé vlastní tíhy, mých vlastních bolestí, i v tom je pro mě natáčení cenné."

Neomrzela ji ani role porotkyně, když letos předsedala porotě festivalu v Cannes: „Čím víc filmů jsem viděla, tím větší chuť jsem měla vidět další." Rozhodnutí udělit jednu z cen v Cannes kontroverznímu dramatu Antikrist prý bylo jasné: „Prostě se nám ten film líbil, nic jiného za tím není a to samé platí i o ostatních vítězích."

V karlovarské soutěži bude dnes uveden komorní příběh pianistky Ann nazvaný Villa Amalia. „Nejvíc se mi na něm líbí jistá nedořečenost, že mnoho je tu sděleno jen v náznacích. Důležitá je také hlavní myšlenka filmu: že totiž můžeme zásadně změnit svůj život."

FOTOGALERIE Z FESTIVALU ZDE.

Přímé odpovědi na otázku, zda by se stejně jako její hrdinka dokázala radikálním řezem rozloučit s dosavadní kariérou, se herečka vyhnula: „Ann se dostala do situace, kdy jí cosi v životě chybí, kdy jí její dosavadní život přestává stačit. To zatím není můj případ." Ve Ville Amalii zároveň opět hraje pianistku, stejně jako v jednom ze svých nejslavnějších snímků Pianistka. Sama na klavír hraje („Ale málo, méně, než bych chtěla a měla, nezbývá mi dost času"), na desce, kterou vydala, jen zpívá.

Momentálně jsou hotové dva snímky, v nichž hraje: s režisérkou Blaire Denisovou natočila drama White Material a se začínajícím režisérem Marcem Fitoussim komedii Copacabana.

Foto: Karel Šanda