Populární herec
Miroslav Táborský: v kondici japonského samuraje
17.04.2016 18:05 Rozhovor
Mohl by učit fyziku, ale je herec. S nezaměnitelným výrazem a hlasem. Miroslav Táborský je nyní ve skvělé formě - na jevišti, před kamerou i v sedle kola, a to mu před časem operovali zhoubný nádor. Právě se vrací do kin spolu s Básníky a ve hře Blázinec hraje sám hned patnáct postav.
Pořád v jednom kole?
Práce teď mám dost, ale radši to jen šeptám. Na internetu dlouho kolovalo nějaké moje CV, kde bylo napsáno: "Nejobsazovanější český herec". A to i v době, kdy jsem rok nenatočil ani metr filmu. Možná si tvůrci řekli: "Táborský, ten je nejobsazovanější, toho nechceme, my chceme někoho míň profláklýho." Setrvačnost je hrozná věc.
Před dvěma lety jsme spolu v rozhovoru probírali, jak jste léta verbálně plánoval, že zvolníte tempo, a když se vám to konečně začalo dařit, skočila vám do toho nemoc. Nevrátil jste se zase do toho šíleného kolotoče?
Ne. Skutečně si dávám záležet, abych měl volno - přes den třeba na oběd, na nějaké nadechnutí, v týdnu na sport, nebo o víkendu na výlet s rodinou, jednou za čas větší volno na dovolenou. Ale má to své výkyvy, v téhle branži to nenaplánujete moc pravidelně. Teď mě dohání hodně práce, ale moc hezké práce. Vždycky ale myslím na to, abych pak volno měl.
To víte, přišla jsem za vámi tak trochu na kontrolu...
Po dvou letech jdete dost pozdě, chodím na kontroly každé tři měsíce. Jsem tolik pod kontrolou, že se mně nemůže chytit ani štěnice. Doktoři to umí, když člověk přijde včas.
Ale vy jste přišel včas jen náhodou. Šel jste tehdy na úplně jinou kontrolu, když vás lékař poslal na preventivní vyšetření střev, kde se ukázal zhoubný nález.
To je pravda. Taky jsem od té doby k prevencím změnil přístup, chodím pravidelně ke třem doktorům. A donutil jsem manželku, aby si taky zašla. Co by mi bylo platné, kdybych byl zdravý, ale onemocněla mi ona. Jinak ale myslím, že už nikdo nevnímá, že jsem byl nemocný, nikdo to neřeší. Proběhlo to rychle a relativně "bezbolestně".
Kromě toho, že jste teď pracovně v jednom kole, jste se opřel i do cyklistiky. Jste pořád na kole?
Tak často, jak to jde. Ročně jezdím s kamarády čtyři velké závody horských kol v seriálu Author Cup. Možná i nějaký přidám. Zatím jsem se pokaždé zlepšil. Má to pořád kam jít. Začal jsem před čtyřmi lety, kondice se nabírá postupně, nejde to uhnat za rok. Mám svůj vzor. Když jsem jel poprvé, předjel mě pán, kterému bylo 73 let. Říkal, že jezdí deset let a zatím pokaždé se zlepšil. Borec. Na rozdíl ode mě má však na ježdění více času, je v penzi a jezdí skoro pořád. Ale motivoval mě.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 18. DUBNA
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.