Kultovní pohádka
Na Štědrý den Norové nejraději sledují českou Popelku

Česko-německý film Tři oříšky pro Popelku se stal neodmyslitelnou součástí Vánoc nejen v řadě zemí střední Evropy, ale také v poměrně vzdáleném Norsku. Mnoho Norů prohlašuje, že sledováním této pohádkové klasiky na Štědrý den v 11 hodin dopoledne na prvním programu veřejnoprávní televize NRK pro ně začínají vánoční svátky. Loni film v  pětimilionovém Norsku na Štědrý den zhlédl podle deníku Aftenposten celý milion diváků.

Pohádka se v Norsku poprvé vysílala již v roce 1975, tedy pouhé dva roky po její premiéře. V roce 1993 programová redakce televize NRK dospěla k názoru, že je zapotřebí vánoční nabídku pořadů aktualizovat, a rozhodla se film z programu vyřadit. "Nemohli udělat větší chybu," konstatoval deník Aftenposten. Na Štědrý den toho roku bombardovaly televizi svými telefonáty stovky rozhořčených diváků, kteří žádali "svou Popelku" zpět.

Televize zklamané diváky vyslyšela a nyní již je opět pohádka o Popelce s Libuší Šafránkovou v hlavní roli na Štědrý den v Norsku jasně nejsledovanějším pořadem, přičemž řada rodin přiznává, že podle vysílacího času pohádky organizuje svůj vánoční program. Za Popelkou následují v žebříčku popularity na Štědrý den v Norsku kreslené disneyovky jako Bambi a Kačer Donald.

Když v roce 2005 vyšly konečně v Norsku Tři oříšky pro Popelku na DVD, prodalo se jen za první týden 21 tisíc exemplářů. Melodii z filmu si Norové dávají na mobilní telefony a hraje se také na norských svatbách, pro něž je snímek nezřídka inspirací. Než byla Popelka vydána na DVD, volaly prý do redakce televize pravidelně dívky, které žádaly nahrávku snímku, aby z ní mohly okopírovat Popelčiny plesové šaty pro svou svatební róbu. Na Facebooku existují desítky fanouškovských stránek Popelky, jejichž členy jsou nadšení Norové.

Zatímco řada zemí vysílá film s titulky, v Norsku byl zvolen překrývací dabing, při němž je na pozadí slyšet čeština. Všechny postavy namluvil nedávno zesnulý norský herec Národního divadla Knut Risan, jehož falzet propůjčuje některým scénám komický nádech. Tato forma dabingu složitější na poslech je také jedním z důvodů, proč pohádku zvanou v norštině Tre nötter til Askepot mají v Norsku v oblibě spíš diváci starší 12 let.