Nezvyklý případ
Porušili špačkové autorská práva? rozhodoval soud

Dadaistický umělec Kurt Schwitters skládal své nejslavnější zvukové dílo Ursonate na norském ostrově Hjertöya. Tamní volně žijící špačci, naslouchající jeho skladatelskému úsilí, se neustálým opakováním skladbu naučili a po generace ji automaticky předávali svým potomkům. Nakonec z toho byl soud kvůli neplacení autorských poplatků. Debatu o tom, zda ptačí schopnost imitovat nejrůznější zvuky může mít i nechtěné právní důsledky, chystá na úterý pražský Goethův institut.

Hostem bude německý výtvarník, hudebník a spisovatel Wolfgang Müller, který právě před několika lety uvedl v Berlíně výstavu, jejíž součástí byly nahrávky špaččího zpěvu z ostrova Hjertöya. V roce 2000 se ale nakladatelství Gustav Kiepenheuer Bühnenvertriebs, které vlastní práva k dílu Ursonate, proti této výstavě ohradilo žalobou. Špaččí zpěv vnímalo jako nedovolenou hudební produkci slavného díla a domáhalo se zaplacení autorských poplatků.

Müllerovo poukázání na to, že bylo obtížné přesvědčit špačky, aby s recitací autorsky chráněného zvukového materiálu přestali, vedlo nakonec k zamítnutí žaloby. Institut Maxe Plancka pro duševní vlastnictví rozhodl, že vzhledem k tomu, že dotyčné nahrávky jsou nahrávkami přírodních zvuků, nejde o porušení autorských práv.

Právní otázky, jak řešit obecné případy, kdy zástupci fauny reprodukují umělecká díla, však tématem do debaty zůstávají. "My se nyní za účasti ornitologů, zoologů a právě Wolfganga Müllera chceme bavit o tom, co vše se špačci vlastně mohou naučit, jakou mají paměť a zda je vůbec možné žalovat zvíře za to, že neplatí autorské poplatky," uvedl Jakob Ráček z pražského Goethe-Institutu. Debata se koná v rámci výstavy Špačkové z ostrova Hjertöya zpívají Kurta Schwitterse, která potrvá do konce listopadu.