Praha bude měnit systém grantů. Jak jsou na tom v cizině?
10.06.2008 15:20
Pražský systém rozdělování městských dotací na kulturu, který vytvořil radní Milan Richter, se zhroutil. V pondělním prohlášení pražský primátor Pavel Bém spolu s Milanem Richterem ohlásili plán zrušit dotaci na vstupenku a celkově transformovat grantovou politiku. Mohou se při tom inspirovat v cizině?
Vymyslet systém, který by opravdu fungoval, zjevně není nijak jednoduché. S otázkou, jak uspokojit požadavky divadel a dalších kulturních institucí, se potýkají představitelé většiny velkých evropských měst.
Berlín: podpora divadlům klesá
V zadluženém Berlíně, kde působí prestižní scény jako Deutsches Theater, Berliner Ensemble či Volksbühne a rovnou tři operní domy (Berlínská státní opera, Německá opera a Komická opera), finanční podpora divadlům ze strany města v posledních letech klesla. Berlínský rozpočet na kulturu loni činil téměř 343 milionů eur (zhruba 8,6 miliard korun), což je 1,7 procenta celkového rozpočtu a o 34 milionů eur méně než v roce 2005. Na divadla loni spolková země Berlín věnovala 194,5 milionů eur, což je o 11,8 milionů méně než v roce 2005.
Barbara Esserová z úřadu berlínské státní kanceláře pro kulturu při berlínské radnici uvedla, že v Berlíně působí zhruba 35 stálých scén, z nichž 18 je vedeno jako podporovaná divadla. Ta čerpají zhruba 80 až 85 procent svého rozpočtu z dotací.
Z rozpočtu hlavního města je prostřednictvím nadace Oper in Berlin zřízené v roce 2004 z velké části hrazen provoz tří operních domů a státního baletu. Z rozpočtových zdrojů metropole dostávají tyto prostředky čtyři divadla, která jsou majetkem města (Deutsches Theater, Volksbühne, Maxim Gorki Theater a Theater an der Parkaue), ale i pět významných divadelních scén v soukromých rukou (Berliner Ensemble, Volksbühne, Schaubühne, Renaissancetheater, Grips Theater). "Jsou i soukromá divadla jako Schaubühne nebo Berliner Ensemble, která ročně dostávají podporu v řádu desítek milionů eur," potvrdila Esserová.
Menší soukromé scény dostávají jen dotace na projekty. Loni v německé metropoli dostalo 25 malých berlínských divadelních souborů takzvanou základní podporu a dalších 20 získalo jednorázové granty na konkrétní projekty. Dohromady loni získaly nezávislé divadelní skupiny z městského rozpočtu 4,2 milionu eur, což je dokonce o 792 tisíc eur více než v roce 2005.
Podle Esserové existuje i několik soběstačných soukromých scén, které se bez podpory ze strany radnice obejdou. Jde například o komerční divadla zaměřená například na revuální, kabaretní a muzikálovou produkci. Některá divadla podporují i sponzoři, soukromé zdroje však pokrývají nepatrný zlomek rozpočtů divadel. Sponzoři je většinou věnují na konkrétní prestižní projekty.
Paříž zažila v posledních desetiletích divadelní "explozi"
Francouzská metropole zažila, pokud jde o divadlo, za posledních čtyřicet let opravdovou "explozi". Počet divadel ve vnitřní Paříži se zdvojnásobil, počet míst v nich vzrostl o dvě třetiny a počet představení stoupl skoro pětkrát. Dnes mají Pařížané na výběr mezi 133 divadly, ve kterých je 35.000 míst a každý týden se jim nabízí kolem 300 a v plné sezoně až 450 představení.
Čtyři divadla - Comédie Française, Odéon, Chaillot a Théâtre National de la Colline - financuje výhradně stát, pro osm je jediným veřejným partnerem město. Soukromá divadla nedostávají subvence ve striktním slova smyslu, ale část z nich může těžit z veřejných prostředků nepřímo prostřednictvím zvláštního podpůrného fondu. Jsou i divadla financovaná výhradně ze soukromých zdrojů.
Pařížská radnice loni věnovala na pomoc divadlu 22,2 milionu eur (asi 560 milionů korun). V roce 2004 to bylo 24 milionů. Radnice nebyla schopna sdělit, jaké procento představuje její pomoc v celkové veřejné pomoci pařížskému divadlu.
Blíže neurčená část sumy je věnována na granty pro divadla a divadelní skupiny. Pro divadla je kritériem jejich přidělování kvalita jejich uměleckého programu a řádná správa, pro skupiny hlavně hodnota uměleckého projektu; kus přitom musí být na pařížské scéně nejméně pětadvacetkrát.
Ve Varšavě se pravidla teprve tvoří
Varšava loni vyčlenila divadlům 82,4 milionu zlotých (téměř 610 milionů korun). Z toho 80 milionů zlotých (591 milionů korun) získala na uměleckou činnost varšavská městská divadla a 2,4 milionu zlotých (zhruba 18 milionů korun) přidělilo město na podporu soukromých scén a divadelních skupin. První skupina dostává peníze téměř automaticky, soukromníci musí v žádosti představit premiéru, na kterou chtějí peníze od města získat.
"Polské právo nepočítá s takovým případem jako soukromé divadlo," stěžuje si polská herečka Krystyna Jandová, která si otevřela v roce 2005 ve Varšavě vlastní scénu. Náklady na roční provoz se pohybují okolo dvou milionů zlotých (15 milionů korun). Dotace města pokryje mizivou část nákladů. Ačkoliv jsou místa vyprodaná, zisky z lístků podle Jandové na provoz nestačí. Divadlo proto vydělává na pronájmech sálu nebo hraním uzavřených představení pro soukromé firmy.
Vyskakovat si nemohou ani městská divadla, kterých je ve Varšavě 17. Velkých scén je okolo 30 a všech divadelních skupin a příležitostně vystupujících souborů a kabaretů okolo 130. Náklady na uvedení mnoha představení často překračují zisky z prodeje lístků. Bez státních dotací a sponzorských darů nemůže být o výdělku řeč. "Dotace z městského úřadu obvykle pokryje 60 procent našich potřeb na chod divadla a platy pracovníků," řekl Tomasz Janowski, zástupce ředitele hudebního divadla Roma. Divadlo Roma je jednou z nejmódnějších současných scén v Polsku. Přesto ani jména světových režisérů nelákají sponzory. "Naštěstí si lze vydělat na zahraničních zájezdech, z nichž máme okolo 40 procent zisků," dodal Jankowski.
Grantová politika Varšavy v oblasti kultury se teprve tvoří. Pevná kritéria pro udělení dotace nemá ani ministerstvo kultury. "Žádosti o peníze posuzujeme vždy individuálně," uvedlo jen jeho tiskové oddělení.
Foto: ČTK, profimedia.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.